Bible versus korán

Potkala jsem článek na téma "islám v Čechách nechceme" a protože není možné diskutovat, autor diskuzi nepovolil, odpovídám článkem.

Článek je zde http://precek.blog.idnes.cz/c/199914/Islam-v-CR-nechceme.html

A moje odpověď zde.

Nemá smysl argumentovat tím, že starý zákon je stejně krvelačný jako korán a že kdysi i křesťané svou víru vnucovali násilím a že tedy nejsou o nic lepší než muslimové. Nemá smysl zkoušet v dnešní době obhajovat islám tím, že je to mladé náboženství, které se vyvíjí stejně, jako se vyvíjelo křesťanství.

Doba temna, která trvala několik set let, zcela zastavila vědecký, technický i společenský pokrok v celé Evropě. A Evropa tehdy byl skoro celý náš známý svět, co se dělo v Americe, ve východní Asii a v Africe bylo nedůležité, opomíjené. A i když Arabové správně poukazují, že základy moderní matematiky i moderního léčitelství položili právě arabští učenci, i u nich se společenský vývoj zastavil. Nebýt křesťanství, nebýt církve a inkvizice, mohla být věda a technika mnohem dál. Rozvíjející se technika později uvolnika ženám ruce. Technika ženám umožnila studovat a podílet se na dalším vývoji. Technika umožnila ženám jejich boj za rovnoprávnost. A přesto, že starý zákon i původní křesťanství ženy považoval pouze za matky a manželky mocných mužů, postupně se role ženy v rodině i ve společnosti změnila. V křesťanských zemích. V muslimských zemích se pohled na ženu dosud nezměnil. Leckdy ani místní ženy nechtějí opustit své tradice. A toto je pouze jedna třecí plocha, na které soužití těchto kultur skřípe.

Křesťané již před více než 100 lety pochopili, že ten, kdo nevěří v Krista, nemusí být automaticky nepřítel a dokonce to ani neznamená, že nemá žádnou víru a je nutné ho přesvědčit, aby v Krista uvěřil. Většina moderních států zaručuje svobodu vyznání. Jenom díky tomu mohou v evropských i amerických zemích vznikat muslimské enklávy. Asijská naboženství tuto toleranci proklamují ještě déle. Nikdo příchozím muslimům nenakazuje křesťanství nebo jinou víru, nikdo jim nezakazuje islám. Má to však háček. Pokud se z muslimských zemí začne šířit myšlenka "donuťte je změnit víru a pokud to nepůjde ani násilím, pozabíjejte je", tak se samozřejmě křesťané, ateisti i vyznavači jiných náboženství začnou bránit. A vznikne konflikt. Velký konflikt.

A pacifisté budou sedět doma u počítačů a budou internet hltit články na téma "křesťané nebyli o nic lepší", "mají právo na svou víru", "neničme tradice". Akčnější pacifisté budou na ulicích pořádat mírové pochody. Mám obavu, že je neodradí ani sebevražední atentátníci a budou je omlouvat slovy "to my jim dali zbraně".

Je to jenom fobie? Nejsem si jistá.

Osobně vyznávám přesvědčení "žít a nechat žít". Dokud mi nikdo (někdo) nenakazuje, jak mám žít, je mi jedno, jak žije on, jakmile mi ovšem začne kázat o jakémkoliv bohu nebo mesiášovi, jsem ten nejzatvrzelejší ateista, který bude zuby-nehty bránit své právo na svou "nevíru".

Bojme se těch, kteří nám chtějí tohle právo upřít.

Dodatek: Pokud bude někdo říkat, že Kristus neexistoval a modlení se k němu je nejen bez jakéhokoliv rozumného základu, že je to dokonce pouze berlička pro lidi, kteří nejsou schopni se vyrovnat se životem sami, nikdy mu nikdo za to nebude vyhrožovat smrtí. Dokonce ani tehdy ne, pokud namaluje jeho karikaturu nebo ho použije jako základ nějakého dobrého vtipu. Ale když v jistých novinách jistého evropského státu vyšla karikatura "někoho jiného", v jisté části populace kvůli tomu nastal neskutečný poprask.

Pokud kdokoliv spálí bibli a ještě ji před tím třeba pomočí, nebo její listy bude používat jako toaletní papír, je to čistě jeho názor a nikdo ho za to neodsoudí (pokud tedy ty činnosti spojené s vyměšováním nebude dělat veřejně). Když kdokoliv udělá něco takového s výtiskem "jiné knihy", je z toho děsivé pozdvižení.

A tohle není v pořádku. A o tom je tento článek...