V místní milionářské čtvrti

jsou zahrady jedna jako druhá. Žádná osobitost, jen neskonalá nuda. Je vidět, že je tvořila jedna a tatáž firma. Chemický trávník bez jediné sedmikrásky, několik tújí, několik listnatých keřů, černá fólie, na ní kůra, někde dokonce ohavná barevná. Oč krásnější je venkovská zahrada, s trochu přerostlou trávou, se starými třešněmi a jabloněmi, se zeleninkou, s kytičkami halabala, s krtčími hromádkami, se včelími úly, se psem a kočkou a třeba i s tím kýčovitým trpaslíkem!

Re: V místní milionářské čtvrti

Rozhodně máte pravdu. Je vidět, že na zahrady máte vyhraněný názor. Jednotvárnost, která se vyskytuje v takovýchto čtvrtích je dána většinou diletantstvím firmy ( u nás je to volné), která nemá ani šéfa, který by ukázal svoji odbornou zdatnost. Je to o tom, jak provádět výběr dřevin a ost, rostlin, jak navázat na prostředí, architekturu, jak navrhovat jednotlivé části zahrady, kde umístit jednotlivé prvky, kde zdůraznit nebo potlačit pohledy do zahrady nebo ze zahrady a v neposlední řadě seskupit prvky tak, aby vyzněly přirozeně a divák na každém stanovišti měl ty správné pocity. Pokud ve Vás zanechá kompozice odpor, je to špatně!

Píšete o venkovské úpravě nebo vlastně neúpravě, která má svoji poezii krásy. Je to pravda, tím více, když taková zahrada nám připomíná např. dětství apod. Rozhodně necitlivá úprava na venkově s nevhodnými dřevinami a dalšími prvky vzbuzuje i ve mne odpor.

Zkuste bylinkovou spirálu

http://kulhankova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=91994&bk=6691

Dobrý

Dobrá myšlenka "Dvakrát měř a jednou řeš!". A jakpak to bude s řezáním?

docela

jste mne inspiroval ke zvelebení toho doma máme a říkáme tomu skalka. Děkuji