Ano, probíhal střet mezi slušnými lidmi a gaunery

Do jaké skupiny patří humanitární bombarďáci, to je snad jasné.

Co jste tím, pane Slámo, vlastně chtěl říct ?

Totalitní  režim ano, převlečení komunisté ano , jenže jinak jde celé Vaše snažení do ztracena.Žádný závěr, nebo pointa , nemluvím už o všem přesvědčení --- to vše je mlhavě v nedohlednu. Bloguijte dál, ale, proboha, čitelně !  Příště napište jasně, o co Vám jde.

Dobrý příspěvek, v mnohém souhlas

jenom malou poznámku, chartisté neměli šanci na politické přežití hlavně proto, že

byli ve své většině (čest a obdiv vyjimkám), skupinou alkoholiků, narkomanů a pestrou přehlídkou psychických úchylek.

Celý problém byl o tom

Že si ce odešli komunističtí politici ale jejich státní správa zůstala prakticky nedotčena.

Všichni zaměstnanci státní správy kteří byli zaměstnáni u státu měli být v 89 okamžitě propuštěni a nikdy jim za žádných okolností už nemělo být umožněno pracovat ve v jakékoli pozici placené státem.

Re: Celý problém byl o tom

Hezký sen. Neproveditelné.

Stačilo by kdyby nemohli do klíčových funkcí a mezi lidi, kteří vypracovali ústavu a zákony. V policii klidně mohli být po nějakou dobu bývalí  esenbáci, ale ne ve vedení.  Místo toho to byly právě vedoucí funkce všech úřadů a institucí, kde komunisté zůstávali.

V mnohém souhlas

A 2 poznámky. Za prvé, těch komunistů bylo u chartistů daleko víc než v běžné populaci. Ano, nebyli to "normalizační" komunisté, ale v 50. letech se dála zvěrstva ještě větší. Takže z této doby, pak je soudruzi z Moskvy klepli přes prsty. Začli si hrát na samostatnost, což dalo Rusům záminku sem poslat svoji armádu.

Vondra - chartista, ukazuje se, že chartisté neznamenají žádný výkvět, mírně řečeno. Pokud jde o korupci, tak mi tenhle pán nevychází vůbec lépe jak bývalí komunisté v ODS - Tlustý, Kočárník, Dyba a další.

Pamatuji na porevoluční dobu, stále chartisté omílali, jaký jsou výkvět. Přitom právě oni byli nejvíc prošpikovaní agenty Stb, z druhé strany napojení na zahraničí. Pokud zavřeli nějakého chartistu, psal o tom celý svět. Pokud by rebeloval někdo neznámý, pes by po něm neštěkl. Přitom jádro byli bývalí komunisté, co je klepli přes prsty jiní soudruzi.

Re: V mnohém souhlas

Nejsem si jistý, že jádrem chartistů byli předsrpnoví komunisté - a i ti byli různí. Mentalita "polepšených" komunistů z padesátých let je pro mne dodnes fascinující téma - za mlada jsem například obdivoval Jaroslava Šabatu, docela dobře jsem se s ním znal a defintivně jsme se rozešli až před nedávnem - dospěl jsem k závěru, že přes všechno, co zakusil za normalizace, se nevykoupil - ta padesátá léta ze sebe nesetřel a nikdy už ani nesetře. Jiný je případ jiného mého bývalého učitele Ivo Plaňavy, který do KSČ vstoupil za Pražského jara aby zní za pár měsíců vyletěl. To je dodnes můj přítel a dám za něj ruku do ohně - ten se vykoupil, až to hezké nebylo.  

Nezoufat, ale doufat v nové generace

Chartisté, stejně jako každá vyhraněná skupina lidí - byli různorodá směs. Nedokonalí, ano v drsné politice nezkušení a mnozí i naivní idealisté. Ale co nejvíce ostatním vadilo - že měli odvahu něco proti totalitě dělat, když ostatní nedělali nic. Proto byli poměrně krátce po změně režimu smeteni a jsou dehonestováni těmi, kteří ve vážných situacích nikdy neměli "koule" a nemůžou na to zapomenout. Proto ta zášt a palčivá nenávist. Ale uplynulo více než 20 let, chartisté stejně jako ostatní z jejich generace jsou vývojem odsunuti. To, že svoji historickou úlohu nezvládli, to je jejich vinna a to, že naopak vyhrála spodina - to můžou změnit pouze nové mladé generace. Není to poprvé v dějinách společenských převratů, že ten, kdo se o ně nejvíce zasloužil, byl později semlet mlýnkem, jehož kličkou točila lůza. Optimismus opravdu leží v mladých ..................

G.N.

Re: Nezoufat, ale doufat v nové generace

Téměř ve všem s Vámi souhlasím - až na to, že si o dneších mladých nedělám iluze - tak jako my jsme vyrostli v totalitě, oni vyrostli v posttotalitě - viz třeba narůstající násilí a podvádění ve školách.

Havel zásadový byl

Havel zásadový rozhodně byl. Ze zásady uděloval milosti svým kamarádům nebo jejich rodinným příslušníkům (otcovrahovi Odložilovi, Martě Chadimové), ze zásady souhlasil s tím, co řekl Brusel, ze zásady podpořil každou válku (například našly se v Iráku zbraně hromadného ničení?). Ze zásady také tvrdil, že bude prezidentem pouze do prvních svobodných voleb, a potom ze zásady se nechal zvolit ještě třikrát.