Welcome, Jene Švejnare!

Zpráva o tom, že Jan Švejnar je podle průzkumu nejpreferovanějším kandidátem na prezidenta republiky mne potěšila a jistě nejsem sám. Koho mohla zarmoutit, není těžké odhadnout. Také mne potěšilo, že na prvních místech jsou vesměs slušní lidé. Dávají tím ostatním politikům najevo, jaké by lid chtěl mít i je.

Ne každý pamatuje, jak po Listopadu tehdy mladý zahraniční vlastenec Jan Švejnar marně bojoval proti Klausově ekonomické reformě (primární příčině naší dnešní nejen morální bídy; je od ní například přímá vazba k Děkujeme odcházíme, v níž se pozapomíná, že lékaři se svou zkorumpovaností přímo podílejí na "špatných" zakázkách, na mrhání léky apod.; ne každý z nich se má tak zle, jak uvádějí statistiky, neboť do nich se korupce nevejde).

Ne každý pamatuje, jak po Listopadu mnozí naši emigranti - tedy světem poučení lidé - chtěli pomoci, a jak byli odmítáni a překřikováni, nakonec pak překřičeni a odmítnuti. Jan Švejnar byl už tehdy jedním z nejpřednějších.

Při poslední volbě prezidenta sehrála docela hanebnou roli část Lidovců (z nichž většina potom přešla do TOP 09), tím, že se přiklonila na stranu Václava Klause, ne nadstranického prezidenta a pro svět směšné figury, mající blíž k Putinovi a Berlusconimu než k Merkelové či Gordonovi.

V naší mlhou polozakryté české kotlině potřebujeme konečně člověka s celosvětovým rozhledem a s rovným charakterem. Expremiér Fischer, nic proti němu, je ve srovnání se Švejnarem jen "neškodným pánem", navíc bývalými normalizačním komunistou.

Jene Husi Švejnare, pokud budeš zvolen, nebudeš to mít lehké, uprostřed české omezenosti a špíny!