Procitání z Klause a neoliberalismu (3) - reformismus

Satan též věděl, že je třeba držet neustálý mimořádný tah na branku, mít neustále výhodu prvního tahu, nepolevit v oslňování, držet božskou neomylnost (nikdy nepřiznat chybu), přicházet neustále s něčím novým, pokud možno světově novým. Proto vymyslel bezprecedentní ekonomickou reformu.

Jakmile viděl, že nevědomý lid mu ve své většině slepě věří, pustil se do ní. Olsnil její genialitou a rychlostí - věděl, že Vůdce musí být vždy první, že musí být "jedničkou" - že to lid vždy hladí na osrdí, když může být na svého Vůdce pyšný.

Vyskytli se sice kverulanti, ubožáci, jako například jistý Václav Havel nebo jistý Valtr Komárek nebo jistý Jan Švejnar (který posledních dvacet let nebyl zavřený v české kotlině a měl tedy trochu přehled), ale to byly pro Satana jen takové hlásky konipásky, které díky svému tahu na branku snadno "přejel".

Pak se začalo ukazovat, že jeho reforma pomohla jen největšém gaunerům, největším Pekelníkům.

Ale lid začal procitat velmi pomalu. Poprvé se to projevilo v roce 1999 různými protesty, hnutími Děkujeme odejděte apod., ale to již byl Satan spolčen s (jen zdánlivým protivníkem) Luciferem Zemanem, takže to súpolečnými silami hravě zvládli.

Podrudhé začal lid zvedat hlavu až v roce 2010, kdy začal brojit proti korupci. Ta ovšem byla již ve státě tak zahnízděná, že lid již jen beznadějně tloukl hlavou do zdi.

Nebo ne úplně beznadějně?

První československý prezident, osvoboditel a zakladatel státu Tomáš G. Masaryk se obrací v hrobě a volá: "Stát se udržuje idejemi, z nichž vznikl!" "I nejlepšího práva musí hájit lidé činní, nemá-li zůstat na papíře!". "Každý, i ten nejobyčejnější a nejřadovější z vás si musí říct: já jsem taky historie!"