Procitání z Klause a neoliberalismu (1) - jednosměrný ekonomismus

Ano, byli jsme v roce 1989, po čtyřiceti letech komunisitcké totality, chudí a chtěli jsme zbohatnout. Jenže jsme byli jako děti, které když vidí chyby svých rodičů, "napravují" je chybami opačnými. Byli jsme stejně jak děti nezkušení a nevědomí - a objevil se Anděl, který nám s božskou sebejistotou řekl, že nás převede přes lávku vedoucí do Ráje. Byli jsme omámeni chudobou, vlastně vidinou zbohatnutí. Nevšimli jsme si, že tento Anděl má chvílemi zlý pohled a že chvílemi vystrkuje "nesmírně" ostré rohy, zejména když se kdokoli kdykoli postaví proti němu. Nevšimli jsme si, že je to vlastně Satan, ďábelsky chytrý, a že kolem sebe začíná shromažďovat čerty, vlastně celé Peklo.

Všimli jsme si, že je oslnivě krásný, že má oslnivé charisma a že je oslnivě výmluvný, ale neuvědomili jsme si, že krása, charisma a výmluvnost nejsou ničím jiným než ošidnými klamy, se kterými Peklo často rukuje na svět jako s prvními, právě proto, že oslňují. Všimli jsme si, že Satan nám nabízí naplnění Žaludku a jiné největší Rozkoše, ale neuvědomili jsme si, že plný Žaludek znamená prázdnou Duši a že "post Coitum Animalia trista sunt (po Souloži jsou Živočichové smutní)". Marně nám Duše ústy Jaroslava Hutky zpívala: "Tělo, Tělo, vše jsi chtělo a na mě jsi zapomnělo."

A dřívější stoupenci jiného Pekla, komunismu, a jiného Satana, Lenina, se ke Klausovi okamžitě, s největší vehemencí a bez jediného zaváhání přidali. Věděli totiž, že stejně jako Lenin nachytal na vizi Hmotného ráje bez obtíží chudé a nevědomé Rusy, nyní se stejně bez nejmenších obtíží podaří Klausovi na to stejné nachytat (po čtyřiceti letech jejich řádění) stejně chudé a stejně nevědomé Čechy.

Klaus a Lenin velice dobře věděli, že na Hmotný ráj se každý nevědomý chuďas nachytá nejsnadněji.

A při své inteligenci samozřejmě nezapomněli vychovat žáky; Lenin Stalina, Chruščova a Brežněva, Klaus Langera, Topolánka a Kalouska.