Nové "náboženství" - k 160. výročí narození T. G. Masaryka
Je prostou pravdou, že nad nejdůležitějšími věcmi je třeba se co nejhlouběji zamýšlet a že je třeba je co nejlépe řešit. Konkrétní naplňovaní této pravdy je ovšem ‚neprosté‘, obtížné.
Křesťanství se v Římské říši prosadilo proto, že přineslo nové a člověka hluboce oslovující vize. Vytvořilo ovšem i celou řadu mýtů, jak to odpovídalo tehdejší době. Mělo též své materialistické opodstatnění: chudým přinášelo útěchu, zejména v podobě víry v posmrtný život, bohatým dalo možnost chudé ovládat. (Nelze zcela vyloučit, že víra v posmrtný život, společná tolika náboženstvím, je v některých z nich záměrným, ‚ďábelsky chytrým‘ podvodem.)
Křesťanství prošlo i vývojem typickým pro jiné přitažlivé ideologie: postupně se odpoutalo od původních ideálů a začala je znevažovat mocenská zátěž. Začalo se opírat o „věřivost“ mas a o jejich ochotu přistoupit bez přezkoumávání na tradice a již vžitá mínění. Katolická církev si (jako jediná) vybudovala světskou, hierarchizovanou, dnes téměř celosvětovou ‚imperiální‘organizaci, ovládající technologii moci a mediální propagandy.
V atributech odporujících kritickému rozumu je křesťanství již delší dobu neudržitelné. Také křesťanská morálka podléhá zřetelné erozi. Možnou alternativou pro euroamerickou civilizaci je vedle ateismu či agnosticismu snad jedině buddhismus (mimo jiné proto, že nemá ‚pravého‘ Boha); jeho většímu rozšíření však brání jiné nepřijatelné mýty a rituály.
Vzhledem k tomu, že na otázku, zda existuje Bůh, nelze a nikdy nebude možno pravdivě odpovědět, případně, že existuje jen nic nevypovídající agnostická odpověď ‚nevím‘, je zcela namístě, jestliže se lidé v tomto ohledu různí. Měla by zde ovšem panovat oboustranná tolerance věřících vůči nevěřícím a naopak.
Spory mezi katolíky a evangelíky již dnes naštěstí nejsou tak vyhraněné a aktuální, jak bývaly v minulosti. I katolíci se mohou nad Masarykem, přinejmenším zamyslet. To, co je s ním pojí, jasně převažuje nad tím, co je odděluje. Také katolická církev prošla během minulého století, a prochází dodnes, pozvolnou reformací a soustřeďuje se stále víc na evangelia (dobré zvěsti).
(Například v pastorační příručce České biskupské konference z r. 2003 je výslovně uvedeno, že nadějí pro Evropu je Kristus a že ‚církve se vracejí ke svým zdrojům‘.)
Je ovšem možno říci, že v podstatě křesťanská euroamerická civilizace dodnes nestojí ani ne tak na víře v Boha, jako na morálce: skutečné materiální i duchovní hodnoty budovali a vždy budou budovat především jen slušní a poctiví lidé, křesťané i nekřesťané.
Masarykovo kritickým rozumem podložené svobodné, volné, individuální, nové či budoucí ‚náboženství‘ je dle mého soudu jednou z jeho (resp. osvícenských, pozitivistických aj.) nejnosnějších tezí. Je to velká myšlenka, i když pouze v souvislosti s jeho univerzalismem, tedy jako jeho součást - byť jím byla plně vyřešena a formulována jen pro „foro interno“.
Požadavek odbourání veškerých mýtů Masaryk vyslovil stejně jako jeho předchůdci bohužel jednak příliš brzo, jednak znamená i dnes výhled na desítky až stovky let dopředu (a to jen v případě, že homo sapiens někdy vůbec zmoudří). Své credo nikdy neupřesnil (a když byl o to požádán, odmítl to), přesto však za 1. republiky existovaly statisíce, možná miliony lidí, kteří ‚věřili v Masaryka‘, ‚žili v Masarykovi‘ a mělo to na ně podobný účinek jako jakákoli jiná víra.
Jeho ‚teologie‘ se uskrovnila stejně jako její „konkurenční podnik“ metafyzika: „Pravda, literárně jsem jich soustavně nezpracoval, jen příležitostně to a ono napsal.“ Přesto však de facto existuje - lze ji vyčíst, pochopit i přijmout. Co bylo Masarykovi ‚uvnitř‘ jasné, lze pochopit v celé dalekosáhlé a vnitřně konzistentní komplexnosti, přestože o tom podával, neustále zaměstnán politikou, často jen dílčí a daným kontextem poznamenané zprávy.
Jeho ‚víru bez pověr‘ je možno modifikovat a doplnit. Dnes je již celkem snadné shromáždit z různých náboženství a ideologií nejdůležitější teze, dokonce není ani těžké je syntetizovat, protože si vzájemně neodporují a to osvědčené, nadčasové a transkulturální se v nich opakuje.
Jeho přesvědčení, že člověk potřebuje znát smysl své existence a že potřebuje věřit v něco kladného, je nezpochybnitelné. U střízlivě či racionálně uvažujícího člověka může jít o ‚náboženství bez Boha‘ či o náboženství, v něm je Bůh jen hypotézou, u religiózně založených jedinců k tomu mohou být připojeny různé stupně víry v boží existenci. Masarykova ostatní (‚podteologická‘) ideologie je ovšem důležitější - je třeba diskutovat věci řešitelné - byť někdy třeba pouze potenciálně nebo jen s ohledem na ‚příliš‘ vzdálenou budoucnost.
Svědomí a potřeba konat dobro jsou člověku vlastní a přirozené, potřebuje ‚pouze‘ adekvátní, nedeformované vidění věcí a jemu odpovídající názory a postoje.
Lze říci, že Češi jsou jako převážně agnostický až ateistický národ v tomto ohledu avantgardou, bohužel za to ovšem dosud draze platí řadou negativních vlastností a jejich důsledky.
Mezi vady českého charakteru patří mimo jiné neochota hlásit se ke svým největším osobnostem. Američané mají ‚svého‘ Abrahama Lincolna a George Washingtona, Angličané Winstona Churchilla, Turci Kemala-Atatürka, přičemž žádný z nich se Masarykovi kulturou, rozsahem ani hloubkou myšlení nevyrovnal. V norském Oslo je nepřehlédnutelné a turisty téměř povinně navštěvované museum Thora Heyerdahla. My bychom měli v centru Prahy nebo na Pražském hradě zřídit druhou ‚národní kapličku‘ - muzeum Tomáše Garrigua Masaryka, z něhož by si každý návštěvník odnesl alespoň něco z jeho idejí.
To, že Masarykovy myšlenky dnes v očích naší společnosti skomírají, je dalším, neposledním symptomem její nemocnosti.
Nedá se s tím (vším) nic dělat? Hodiny již delší dobu bijí dvanáct. Nelze ‚tatíčka‘ požádat, zda by ještě jednou nepomohl?
(z připravované knihy Ideje a vize T. G. Masaryka)
Bohumil Sláma
Co nikdo neřekne k přílivu emigrantů do Evropy
Když jsem dnes v Otázkách VM poslouchal moudré pány Halíka, Švejnara a Hartla, skoro ve všem jsem s nimi souhlasil (a oni také skoro ve všem souhlasili mezi sebou), ale to nejdůležitější mi chybělo: nutnost exportu demokracie, to znamená hmotných a zejména duševních majetků do rozvojových zemí.
Bohumil Sláma
Spasí nás mladí?
Slyšel jsem to v životě mnohokrát a slyším to teď zase: "snad to změníte vy, naši mladí". Nejdřív jsem to slyšíval od rodičů a učitelů, potom v několika takřka celonárodních vlnách. V roce 1968 reformní komunisté vyzývali mladé lidi, aby vstupovali do KSČ a pomohli jim přemoci konzervativní komunisty, po roce 1989 se věřilo ve "studenty" - aby skoro všichni, snad až na Šimona Pánka, nakonec zklamali.
Bohumil Sláma
Kdy nás Evropa přestane přezírat?
Úvahy o našem polistopadovém vývoji v médiích nedoznívají a je to dobře: je třeba neustále posilovat národní paměť a čistit ji od mýtů. V minulosti jsme několkrát dostali, vesměs ne vlastní vinou, téměř smrtelné rány, a vždy jsme se z nich nakonec vzpamatovali. V současné době se zdá, že opět ožíváme...
Bohumil Sláma
Z voršilek se stává řád sudiček, napsaly včera Novinky,
(pořád se soudí) což vyvolává otázku: a co ostatní "Kalouskovi" církevní restituenti? Už teď přece spekulují, jak zobchodovat nově nabyté majetky, aby se v budoucnu měli ještě lépe.
Bohumil Sláma
Rozhodující je, jaké kdo má informace...
Kdybych nebyl svému otci vděčný na nic jiného (ale bylo toho i jinak hodně), tak určitě za jeho "Měl bys číst jen to nejlepší, od pohádek až po filosofii". Když vidím dnešní mladé lidi, jak se dívají na ty (omlouvám se) sra... v televizi, kolik času tráví počítačovými hrami, planostmi a hloupostmi na Faceboocích, jak jsou přehlceni zbytečnými, zkreslenými nebo dokonce lživými informacemi a tak dál, je mi jich líto, je to skoro k pláči. Silně to zjednoduším, ale jako zvolání to snad stačí: "Co máš v hlavě, takový jsi..."
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Prodej bytu 2+1 56 m2 (Jednopodlažní)
28. října, Liberec - Liberec VII-Horní Růžodol
3 400 000 Kč
- Počet článků 512
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1072x