Kronika Řetězy (5), Němka (1944)

Do Lukášova obchodního domu přišla Němka projíždějící Brnem, žena vysokého důstojníka SS. Když nemohla najít co potřebovala, a zejména proto, že se k ní prodavačka nechovala dostatečně uctivě, začala se rozkřikovat - použila výrazů jako ‚Tschechische Gesindel‘ a ‚Tsechische Hunde‘. Lukáš šel náhodou kolem, chvíli to pozoroval, pak se neovládl a vyhodil ji na ulici.

Nevěděl ovšem, na koho narazil. Ještě téhož večera byl zatčen a odvezen do Kounicových kolejí, které se po zrušení vysokých škol proměnily ve věznici.

Otilie, v sedmnácti letech a v jiném stavu, již skoro s bříškem, zašla na brněnské gestapo, sídlící v bývalé právnické fakultě, vyhledala tam a uplatila českou kolaborantku, kterou znala. Kolaborantka si řekla o obrovskou částku.

Lukáš se vrátil, zubožený a zavšivený. Byl Otilii neskonale vděčný. Sám úplatky dávat neuměl a předtím ani nikdy nepotřeboval.

Němka po několika týdnech pověřila manžela, aby zavolal do Brna a zjistil, jak to s tím Vránou dopadlo. Telefon vzal nadřízený oné Češky. Byl také podplacený. V prvním okamžiku zesinal strachem, pak se ale vzchopil a řekl, že Vrána byl odeslán do koncentračního tábora. Němku to naštěstí uspokojilo.

Otilie potratila.