Kéž by Veřejné Věci nešláply vedle!

Věci veřejné jsou nyní v mimořádně obtížné situaci, v situaci, která možná nemá správné řešení. Mají "morální dilema", podobně jako před časem Jan Ruml, když se rozhodoval zda podpořit nebo nepodpořit Zemanovu vládu, dokonce podobně jako když se kdysi rozhodoval prezident Beneš, zda se bránit či nebránit Němcům.

Jak všichni víme, prosazovat morálku (jak v Česku zprofanované slovo!) se po Listopadu snažili Václav Havel, Josef Lux (a někteří jiní lidovci), ODA, Unie svobody, Čtyřkoalice, Zelení - a všichni jen proto, že nebyli dokonalí, nakonec "zařvali".

Jít proti proudu, proti grázlům a demagogům, je totiž nesmírně těžké - člověk snad nesmí udělat nejmenší chybičku, protože grázli a demagogové mu ji okamžitě a s co největší hlučností omlátí o hlavu.

Proto jsem dnes tak napjatý a téměř úzkostný; přesto však věřím, že VV jsou již poučení a že mají ve svých řadách dost obezřetných a obratných lidí, aby žádnou větší chybu neudělali a pokud ano, aby ji ustáli.

Jako masarykovec si neodpouštím přidat slova politologa P. Kopeckého, který napsal, že na Masarykovi je nejpozoruhodnější, že "dokázal jít s noblesou proti proudu".

VV, držím vám palce!