Havlíček očima TGM (5) - Politická uměřenost

Svůj směr a svou stranu Havlíček staví mezi stranu radikální a stranu konzervativní: „Naše postavení jako národní strany je uprostřed mezi stranou radikální a stranou konservativní. Jestli radikalisté hledí svého cíle dosáhnout v sangvinické bujnosti, my krok za krokem zkoumáme půdu, kam bychom nohu postavili s jistotou, a tak jdeme ku předu sice zdlouhavěji ale bezpečněji, nemajíce se bát jejich častého klopýtnutí. S konservativní stranou žádné společné zásady nemáme, poněvadž jsme pro pokrok, v praxi se s ní srovnáváme jen tak dalece, pokud i my chceme zachovat to, co by se nedalo zrušit bez velkého nebezpečenství.“

Havlíček dělá základem své politiky a taktiky mírnost. Ovšem také tehdejší místodržící Mecséry mluvil o mírnosti, dávaje Havlíčkovi v roce 1851 první výstrahu: „Vidím se tedy pohnut, napomenout Vás jako zodpovědného redaktora toho časopisu (Slovanu), abyste o otázkách politických, církevních a národních jednal s větší mírností.“ Havlíček měl snadnou a správnou odpověď: „Co je mírnost? Mírnost je zajisté jen to, čeho až posud bylo vidět na mé osobě od roku 1848. A kdo tenkrát, když vláda neměla moc opírat se proti demagogii, z vlastního popudu, ke své osobní škodě se dovedl mírnit, ten by nyní nebyl rovněž mírný?“

Zastavili mu národní noviny, pracoval se Slovanem, zakazovali mu Slovana, dali mu výstrahu jednu, druhou, přestal Slovana vydávat - z vlastní vůle: „Přísloví ‚lepší něco než nic‘ se na naše okolnosti nehodí. Přijde na to, jestli nyní, tak jak věci stojí, není zaniknutí všelikých liberálních a samostatných časopisů víc, nežli kdyby ještě některý dále živořil. Toto slovo musí také něco platit na váhách našeho času, že nynější rakouská vláda, nazývající sebe sama konstituční, netrpí ani časopis, který se bez všech přepjatostí hlásí jen k zásadám ustavičného pokojného pokroku, práva a zákonnosti!“

(Z připravované knihy Tomáš G. Masaryk: Karel Havlíček, demokratický publicista, vybrané výňatky)