Defenestrace (novodobých feudálů) 2010

Měli jsme donedávna stalinistický feudalismus, teď máme poststalinistický feudalismus. U leckoho z nás to vyvolává zuřivost podobnou té, která vedla kdysi k Pražské defenestraci neboli vyhození politiků z okna. Před nedávnem mi přišla pyramidová výzva Defenestrace 2010.

Praví se v ní, že máme přijít v co největím počtu k volbám a zakroužovat poslední čtyři kandidáty "strany, která je našemu srdci nejbližší". Podle volebného zákona totiž každý kandidát, kterého zakroužkuje nejméně 5% voličů, postupuje ze spodního místa skokem na přední místo v krajské kandidátce a získává mandát v poslanecké sněmovně.

Ve výzvě se dále říká: "Čím více obyčejných občanů dostaneme tímto systémem do sněmovny, tím více politických štamgastů vytlačíme z předních míst kandidátek a v důsledku tedy i z jejich vysezených parlamentních křesel... Moderní defenestrace zcela v rámci platných zákonů... Pošli to dál!"

Nevím, co si mám o tom myslet. Na jedné straně je mi to docela sympatické, na druhé straně si myslím, že to není reálné. Z mnoha důvodů; například bych tím stranu mému srdci nejbližší mohl poškodit.

Měli by si toho však při nejmenším všimnout naši politici, neboť to vyjadřuje jisté vystupňované nálady ve společnosti. Měli by si toho všimnout i naši voliči, podle mého názoru však postupovat poněkud jinak:

Nikdo by neměl volit strany, které nás do dané situace dovedly: komunisty, zemanovce a "sociální" a "občanské" feudály, co si říkají demokraté.

(Hlavně jim nevěřme, jestliže nyní chtějí módně a populisticky bojovat proti korupci. Socialistům a zemanovcům nevěřme, že chtějí (stejně módně a populisticky) snižovat státní dluh, nastolovat právo (!), ale jako již tolikrát předtím hlavně slibovat. ODS nevěřme, že se chce očistit. Farizejům komunistům nevěřme už vůbec nic. Každá z ostatních stran má své menší nebo větší vady, ale snad jsou přesto a přece jen jistou nadějí. Včetně Věcí veřejných, jejichž šéf chce být tak trochu kozlem zahradníkem. Včetně TOP 09, v níž nepodplatitelný Schwarzenberg snad věděl lépe než my, proč se dal dohromady s Kalouskem. Včetně svatoušků Lidovců a potížistů Zelených, kteří do české politiky přece jen patří.)

To všechno jsou však úvahy, kterými musí projít každý sám a podle svého vlastnho klíče. Jeden závěr je ovšem jednoznačný:

Pečlivě prostudovat seznamy kandidátů a pokud možno si o nich něco zjistit, neboť JEDINĚ AKTIVNÍM PŘÍSTPEM K VOLBÁM MŮŽE OBYČEJNÝ ČLOVĚK NĚCO OVLIVNIT.