- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
...to já si pana Slámu, přečtu vždy se zájmem a rád.
Bobánku. Dobře ten otazník! Kdy už pochopíte, že těm pravdoláskařům, jejich guru počínaje, vůbec nešlo o nějakou pravdu či lásku v duchu Husově či Svojsíkově. Že to pro ně byl pouhý bojový pokřik či vypočítavý politický slogan, na který naivkové naletí jak komáři na ně? Pravda a láska vypadá úplně jinak, než úsilí být prezidentem i za cenu rozpadu masarykovské republiky. Když vy furt o tom Masarykovi. Proti tomu nic. Ale proti vaším zcestným a nepravdivým dedukcím.
Přiznávám, že jsem Havlovi a spol. zpočátku možná věřil víc než zasloužili. Ale rozhodně odmítám přejít do opaku. Tady je namítstě: nevím, nebyl jsem přímo u toho, nevidím do toho.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/212411058040321/
ale lidské slepoty. Fatální problém v dnešní době nevidím v jejím stavu lidské populace, ale v tom jak lidi pořád se projektují do lidského ekosystému, ač oněm nic neví, jeho začlenění do dalších ekosystému jež překračují hranice lidského času, a projevů dimenzí. Vidí jen projev tady a teď. Další fatální sklon je projekce jakého si duchovna, či ideálu, aniž by věděli že pochází čistě ze zákonitosti naší živočišné podstaty a je jen v našich hlavách. Smysl lidské společnosti je dvojí, jednak dán naší živočišnou podstatou, udržení životnosti druhu a jednak našim budoucím potenciálem duševností, tj. osobností. Ta nevzniká hned s narozením, ale díky právě stavu v lidských ekosystémech, kde si interakcí vytváří zkušenosti, postoje, poznání a nakonec i vyhranění a osobnost. Nelze na to pohlížet z globálního hlediska, jak to děláme teď, ale z projekcí několika rovin a podstat. Osud člověka je v tomto evolučním prostředí duše se postupně osamostatnit a nakonec jít vlastní cestou ... .
To české "ono to nějak dopadne" nebývá tím nejlepším životním postojem. Pasivita může být i forma spoluviny. Psát o dílčích každodenních excesech současné party Dolce vita (sladký život) skoro nemá smysl. Jim je totiž už úplně jedno, co si o nich myslíme. Pro ně je důležitý každý další den navíc u koryta. A platí to v různé míře pro všechny současné parlamentní strany. Jen se ukřičte, upište, uprotestujte,… Hlavně, že karavana táhne dále. O víkendu v Dubaji na golfu..."
A za pravdu vám dává i článek 23. ústavy. Jenže jak poznat že už bylo vyzkoušeno vše pokojné a že už to doopravdy nejde jinak?
To říká hezky "parchant" Marx: zvýhodnění se svého zvýhodnění nevzdají dobrovolně. Havlíček s Masarykem ovšem říkají, na rozdíl od Marxe, že žádná revoluce, pokud je "lid nevzdělaný", nic moc nedokáže. Viz Egypt, viz náš Listopad 89.