Myslím si, že poznání a víru více než boj propojuje vize budoucnosti, t.j. dle stupně vývoje lidského společenství vize ideálního jedince a společnosti. Nevyřešenou otázkou je a na dlouho tak zůstane, proč zrovna člověku byl dán "rozum" , ale ponechány prvky zvířecího pudového chování. Do Vašeho (a ne jen Vašeho) vývojového výčtu člověka nezapadají nálezy lidských a dinosauřích stop evidentně ze stejné doby; tuto skutečnost m.j. potvrzují nálezy "moudrých kamenů" z Peru. To by existenci člověka (jistě jiného druhu) posouvalo o 80 milionů let zpět. Nejsem praktikující věřící, ale jsem přesvědčen, že existuje lidmi nepoznaný "vyšší" řád, který dění na zemi ovlivňuje. Tato skutečnost jistě významně  působila při vzniku mnohých náboženství. Vedle toho se ale domnívám, že některá vznikla účelově, kdy bohem oslovený jedinec - prorok, toto vyhlásí a pak ve své proklamované nadřazenosti působí na okolí se zcela zištnými zájmy.

  Téma je to příliš velké na krátkou diskusi, snad jen jako námět k zamyšlení.

Boj + Víra ..... velmi výmluvné spojení 

Nemůžeme žít bez morálky, ale zároveň ji neumíme objektivně definovat – zůstáváme tedy navždy odsouzeni k prázdným životům pompézního pokrytectví, nadvlády cynismu nebo nábožného otroctví.

Jedná se intelektuálně o nejvyšší metu. To, že jsme selhali v definování objektivních a racionálních morálních principů, stálo životy stovek miliónů lidských jedinců v náboženských válkách nebo ve válkách mezi státy.

Myslím, že morálka byla v dějinách "definována" mnohokrát, zjednodušeně řečeno jako chování, které slouží k tomu, aby se lidem vedlo dobře či lépe. Je ve všeobecném povědomí, jen se nerespektuje jak by měla. Žádné náboženství na ni nemá výhradní licenci,

Byť agnostik až ateista, nemyslím si, že mezi vírou a poznáním jde apriori ... o boj :)