Už to jsou tři roky, co se někdejší prezident Václav Havel popelí v urně (a ne v jedné). Oddaní lezci do jeho zadnice sice v tento čas nedávají o sobě tolik vědět (řada z nich se nejspíš dosytosti ukojila v období kolem 17. listopadu), ale i tak mnozí z nich mají potřebu se - po vzoru komunistů - mstít každému, kdo o jejich "velkém Vůdci" mluví jinak než patřičně podlézavě, za to, že byly ohroženy jejich iluze o údajné mravní čistotě páně Havla i jich samých.
Ač se oni patolízalové okázale vymezují proti komunistům a náckům a své oponenty halasně označují za kolaboranty, mohli by si jak s nácíčky, tak bolševiky podat ruce, protože podobnost jejich počínání je až do očí bijící.
Havlisti opěvují svého "Mistra" stejně halasně a okázale jako komundíry Lenina, Stalina, Gottwalda nebo Husáka. Motivace k tomuto je taky zřejmě obdobná - čím okázalej svým "guru" budou lézt do análních otvorů a čím hlasitěji budou opěvovat jejich údajné ctnosti, tím více si budou myslet, že jsou stejně ctnostní jako oni. A stejně jako komunisté nechtějí vidět, že Gottwald byl těžký alkoholik a syfilitik, tak havlisté nechtějí vidět, že Havel měl taky svoje nešvary, které jistě nebyly malé.
Stejné je to i se vztahem k jejich oponentům - tj. těm, kteří se opovážili o jejich "Vůdci" říct něco, co se jim nehodí do krámu. Na jednu stranu srdceryvně lkají nad tím, jak jsou jejich miláčci strašlivě pronásledováni a napadáni a jak je to strašně ubohé a obviňují z kolaborace s "druhou stranou" (jaký je např. rozdíl mezi "kremlofily" z chřtánů havlistů a "přisluhovači západu" z tlam bolševiků?), na druhou stranu na ně sami útočí stejným způsobem, jaký u svých oponentů odsuzují. Nezřídka se u nich probouzejí mesiášské sklony a snahy tlačit na oponenty, aby změnili své postoje nebo naopak potřeba je pomocí šikany zastrašit a umlčet.
Doporučovat jak havlistům, tak bolševikům, aby se nad svým vztahem k jejich "Vůdcům" i chováním vůči oponentům zamysleli, by bylo stejně jen plýtvání energií. Ze strachu, že by se jejich iluze a přesvědčení mohly zhroutit jak domeček z karet, tak stejně neučiní a naopak se ještě více zatvrdí a budou se chtít mstít. Na takové jedince buď platí pořádný šok, aby se jim v zatemněných hlavách rozsvítilo nebo naopak nenápadně jejich iluze a přesvědčení rozleptávat zevnitř, aby o tom ani nevěděli a za čas zjistili, jak byli hloupí a jistý nadhled jim napomůže k větší psychické pohodě.
(Vloženo po zveřejnění) I tentokrát máte možnost si ulevit na diskuzi na Facebooku
