Pan ministr Kalousek si myslí, že je český občan debil (dluhopisy)

Je to ohromná záležitost!? Ministr financí pan Miroslav Kalousek (na snímku) nabídl každému občanovi, že si může koupit státní dluhopisy. A hlásá, že skromné úspory, které se u běžných obyvatelů České republiky pohybují v řádu desetitisíců až statisíců, pomohou ekonomice země. Státu bude pomoženo, občan vydělá. Kupec státních obligaci bude navíc uvědomělejším občanem, jak doufá. Tímto pitomým nápadem se Česká republika vrací do komunismu, kdy se uzavíraly socialistické závazky, o víkendech se chodilo pracovat zdarma na "Akce Z" a přispívalo se do Fondu solidarity. Nikdo z toho nic neměl, kromě státu. Proč je to pitomé? Protože v České republice chybí realita pojmu "právní jistota". 

Snaha získat peníze do státního rozpočtu tvrdošíjně rozkrádaného státu je zaprvé vymetáním drobků z regálů v prázdné spíži. Kalousek v první fázi nabídl státní obligace ze deset miliard korun. Je to zřejmě test, který zjistí, kolik je v České republice debilů a na tohle skočí.

Aktualizační poznámka: smyslem tohoto blogu není úvaha o výhodnosti či nevýhodnosti nákupu státních dluhopisů, ale zjisštění, že český stát je nespolehlivým partnerem pro byznys. Nastaví nějaké prarametry, ale v průběhu kšeftu změní pravidla. Hlavním mottem těchto řádků je pojem právní jistota (viz níže).

Nabízí kšeft bez jasných podmínek. Nedokáže říct, kolik občan vydělá, když sáhne na své úspory v bance nebo ve štruzoku. Při prezentaci toho byznysu zhruba říká - rozhodněte se koupit obligace a až vyhlásím nákup, tak vám řeknu, kolik vyděláte. Stát ještě spoléhá na sekundární zisk, že majitel státních obligací se bude chovat ekonomicky zodpovědněji než "nemajitel". To je cesta, jak státními obligacemi pomalu nahradit členské průkazy KSČ nebo certifikáty Brigád socialistické práce. Zkušení bankéři předpokládají, že zisk z obligací se může pohybovat kolem 3%. Na to může skočit jenom pitomec. Bude vám ležet např. 100 000 Kč a vyděláte 3000 Kč. Kombinace investic do nemovitostí, spořících účtů u bank, zlata, diamantů nebo akcií může vynést daleko více. Navíc jsou takové investice v režimu zákonů trhu, čili v relativní jistotě, protože konsekvence se světovým trhem nedovolí nějaký looping.

Jenže český stát NENABÍZÍ PRÁVNÍ JISTOTU a neřídí se trhem. Právní jistota je hlavním justičním statkem vyspělých zemí. Příkladem je byznys se solární energií. Stát nejprve nabídl velmi lukrativní podmínky pro výrobu fotovoltaické energie. Lapidárně řečeno - de facto nejdřív nahnal majitele zhruba 1400 firem do fotovoltaického byznysu nabídkou skvělých podmínek, protože chtěl plnit nařízení Evropské unie o procentuálním podílu výroby energie z trvale obnovitelných zdrojů. Podnikatelé si nabrali úvěry za nepříliš výhodných podmínek. Banky financují tyto projekty zhruba ze 70% za velmi striktních pravidel. Najednou bác - zjistí se, že státní podpora fotovoltaiky drasticky zvýší ceny energie pro koncové uživatele a hrozí vzbouření na vsi. A co udělá stát? Popraví investory. Vydá nový zákon. Takový, který ořízne nikoliv zisk, ale tržby podnikatelů ve fotovoltaice o 26%. Tím je odsoudí ke krachu. Hovoří se o bakrotu až 70% firem ve fotovoltaickém průmyslu.

Vrátíme-li se ke státním dluhopisům. Obecně jsou dluhopisy považovány za jistý byznys a investorům nehrozí žádné riziko. Stát vždy zaplatí. Jenže TENTO stát nejenže nabízí málo zisku, ale nenabízí žádnou právní jistotu. Tento stát, až bude muset vyplatit zisky ze státních dluhopisů, tak klidně vydá zákon, že se platby odkládají o deset let a nebo že z výnosu zaplatíte 50%ní daň (viz příspěvek na stavební spoření.)

Díky za nabídku, Kaldo.