Dobrý večer, mně je 62 a těším se do důchodu. Důvodem však není, že by mě práce nebavila (vybral jsem si ji dobrovolně r. 1983), ale protože šéf je hajzl.

Motivace je holt individuální.

Se spolupracovníky a se šéfy může být někdy problém... když kolektiv nefunguje i sebelepší práce nakonec člověka udolá. Proto se prý dnes manažeři učí, že je třeba přistupovat k podřízeným trochu jinak. Jak to vypadá v praxi ale nevím.

Za to za všechno může evoluce. To vyvinula kdeco, vztah ke zpěvu, k umění, k alkoholu, k sexu, ale zapomněla na to nejdůležitější, vztah k práci. A tak práce je pro člověka těžká, špinavá, vyčerpávající, zdraví nebezpečná.

Vyhnout se jí lze dvěma způsoby : buď umřít hlady, nebo se pověsit na hrb pracující části společnosti a tak fungovat jako žebrák, bezdomovec, bydlet v mamahotelu, příjemce sociálních dávek...

P.S.: jeden starý vtip z dob kom ,,navrch": ,,Mládí vpřed! Vzadu je práce"

Fakt?

Fakt