Zúčtování s během – když jde jednomu o život

Podzim, to je takový čas účtování a tak jsem se dnes rozhodl zúčtovat s během. Venku je, že bys mě ven nevyhnal, náladu mám už od rána pod psa. Nechce se mi nic dělat a jediné na co myslím je, že si natáhnu teplé fusekle a půjdu zalehnout na divan. Ale nedá mi to a zasedám ke klávesnici, protože jsem se rozhodl zúčtovat s během a běháním vůbec. Vždyť kdo by se ještě v dnešní době chtěl přemisťovat tím, že bude dávat v rychlém sledu jednu nohu před druhou? Ještě bych se přerazil.

Toho blba, co pořád píše jak je běhání zdravé, jak čistí hlavu, pomáhá s kdečím, bych nechal běhat dokolečka kolem Bohnického areálu, aby na vlastní kůži poznal co hlásá! No nakonec není se co divit, vždyť považte jak musí být za ty roky zdrogovanej tím endorfinem. To bude asi taky pěknej dryák. Jen se divím, že ho za to ještě nezašili. Nevím, nevím co by mu našli v krvi, kdyby mu udělali její rozbor. Určitě malé než menší by to množství nebylo. Budu muset ještě poslat svému poslanci do sněmovny podnět, aby se na tohle svinstvo podívali a případně to ještě zapracovali do změn v trestním zákoníku, hi, hi, hi.

Zrovna včera jsem zahlídl někde v brlozích na idnes, nebo to bylo v blozích? Čert aby se v těhle věcech vyznal, jak nabádá nějaký managery, aby se o sebe starali, aby to s nima neseklo. Ten má ale starosti. Vždyť jsou to jen vyžírkové, co nás sajou. My na ně makáme a oni si pak za naše prachy užívaj někde na Zermattu, Jungfrau, v pouštích Afriky nebo, když už nevědi coby, tak běžej z nějaký díry pod mořem v Americe, kde nesmíš spadnout, jinak se udusíš, přes nějakou poušť Coby, nebo Gobi, už se mi to v tý kebuli plete, a to celejch 250 km. No říkám, úplní magoři vyběhaný jsou to.

Máááámo. Otevři mi ještě jednu desítku, nějak mi vyschlo při tom rozčilování v krku.

Taky jsem slyšel, že někde psal, že jak běžel kolem tý naší zemičky český, tak zakop o nějakej bloudnej kořen a od tý doby netrefí domů. No dobře mu tak. Jen mám strach, že při tom, jak pořád jako satelit kolem tý republiky krouží, nakazí tím svým běžeckým virem čím dál tím víc lidí. Je až s podivem, jak mu to všichni žerou. Nevím, co na něm ty frajle a frajeři vlastně viděj, vždyť je to takovej střízlík. Když do něj trošku strčím tím svým teřichem, tak odlítne jak pírko, co pro něj dřív hospodyňky skákaly přes plůtky.

Apropó plůtky, to mi připomíná, že jsem ještě nezadělal tu díru v plotě, co nám skrz ní pořád běhaj na zahradu slepice. Tenhle odstavec bych měl smazat, aby to máma neviděla, nebo mi vynadá, že zatím co se tady zaobírám tím pošukem a tím běháním, tak jsem to mohl v klidu zadrátovat. Ale copak můžu, musím přeci varovat národ před tím běhajícím monstrem. Ještě by mi pak mohl někdo vyčíst, že jsem věděl ale nejednal! A kdoví, jestli ty moje slepice při tom běhání kolem republiky taky nenaučil běhat.

„Joséééééééééééf"
„Co, jéééééééééééééé,
ano Maruško."

Nech už toho klování do klávesnice a pojď si dát s námi 20 minut střídavý chůze a běhu, no přece víš, jak nám to poradil ten běžec, že je to zdravý a nikdy není pozdě začít ..."

Tak už vidím, že je pozdě. Já to věděl. Běžel kolem a ty moje holky nakazil.

Už jdu.
Kde mám ty vojenský tepláky, čínský polokecky, rádiovku, bazuku a budík?

Fuj, to byl zase sen.