Uspavač hadů

Odpusť Bože, já vím, že bych měl všechny milovat, ale já ho tak nemám rád … „Každý má nárok na svůj názor“, toto ctím a pokud se bude chtít kdokoli z těch, kdo chodí na Běžeckou školu cítit manipulován tím, že zde prezentuji svůj postoj a příklon k pravici, že se navážím do ČSSD a Jiřího Paroubka, rád mu dám prostor, aby mi vysvětlil, že se mýlím. Musí však počítat s tím, že jsou tu oponenti, kteří mu budou chtít „otevřít oči“, s čímž samozřejmě, když jdu takto otevřeně s kůží na trh, počítám i já.

Mirek Vostrý

Půjdu ještě dál, půjdu tak daleko, že napíšu, kdo je mým favoritem pro letošní volby do parlamentu, to jestli jím zůstane, bude záležet na tom, jak splní své sliby, což zase nebude tak těžké, protože v podstatě jediné co slibuje je, že nic neslibuje! Tedy slibuje jen to, že na to, abychom se měli alespoň trošku slušně, budeme muset každý z nás pořádně máknout. A právě tahle upřímnost se mi líbí. Nechám vás ještě pár dní napínat než řeknu víc, ale abych vám to ulehčil řeknu, že to není ODS, tu jsem nevolil nikdy, vždy jsem volil spíše osobnosti, než strany a dá se říci, že tak činím i teď, i když ti co jsem volil dříve měli vždy co dělat, aby se do parlamentu dostali, letošnímu mému favoritovi toto určitě nehrozí, ale sázka na osobnosti, tak ta mi zůstala.

Zprvu jsem do dnešního ohlédnutí nechtěl zatahovat politiku, ale ono to v době volební kampaně nejde a „můj mecenáš na poli politických námětu“ Jiřík Paroubek mě nenechá vydechnout :). To, co vypouští do světa, už ani nevoní ani nezapáchá, prostě už je to jen takový inertní plyn, který nikdo necítíme, ale právě proto bychom měli být před tím, co říká a co dělá, více na stráži, aby se nám nestalo, že nás uspí jako hady. Vzpomínám si na jedno fotbalové utkání, už si nepamatuji kdo to tehdy s kým hrál, byli to snad Němci a někdo. Němci nejdřív tlačili a tlačili a NIC. Pak z ničeho nic polevili, skoro přestali hrát, vypadalo to, že už rezignovali a ve chvíli kdy to vypadalo, že si všichni na ten trávník lehnou, vyrazili ke zteči. Než se překvapený – uspaný soupeř vzpamatoval, zmítal se mu balón v síti. Možná v ČSSD zvolili stejnou taktiku, snaží se nás opít tím, že všechny jejich kroky vypadají jak když se batolí batole. Lidi, kteří jsou proti nim, si řeknou: „Ti už nám nemůžou nic udělat, protože přeci i ti jejich voliči musí pochopit, že takováto hovádka jim nic dobrého nepřinesou“, nepůjdou volit a v tom Jiřík a jeho parta zatroubí na trubky ..., všichni socdemáci nastoupí v oranžovém dresu do volební zteče a nám ostatním zbude se jen dívat, jak Jiřík spojuje jako mesiáš celý svět!

Je to utopie? Raději bych tomu moc nevěřil. Když jsme četli Orwellův román 1948, taky jsme si říkali: „To snad není možný, to se nemůže nikdy stát, tak hloupí snad lidi nejsou!“ A co všechno už se z té utopie dnes naplnilo. Člověk je totiž ve své pýše tak zranitelný, jako žádný jiný živočišný druh, žádného tvora tak snadno neopijete, jako jeho, stačí mu jen něco slíbit, ukázat mu to na obrázku a už za vámi capká jak pejsek. To koňovi musíte dát do tlamy aspoň kostku cukru, aby za vámi šel, a možná i tak vás kopne kopytem, když mu nebudete po vůli a nebudete mu pak chtít dát třeba jablko. Vždycky mu budete muset dát něco materiálního, něco po čem se může utlouct. Člověku ne, tomu stačí pouhé sliby! Ostatně velmi dobře to charakterizuje věta: „U nás se na vesnici říkalo, nikdo ti nemůže dát tolik, kolik ti já dokážu slíbit!“ Kterou mi poslal Lojza, když jsme si mailovali na téma Jiříkových slibů.

Proto nevolím ty, co slibují a slibují a slibují a rozdávají, co není jejich. Slibují, že budou strkat do mé kapsy, do vaší kapsy, do všech kapes, co jich v našem státečku je. Pak se ale ptám, proč by mi měl někdo dávat do mé kapsy, ať už je to cokoliv, kde to vezme? No kde by to asi tak vzal? Nejdřív to z těch všech kapes sebere a pak, jako velký dobrák, nám z toho, co nám sebere, zase něco vrátí.

Korupce

Další krásné téma. Vyhlásili jsme boj korupci. Našli jsme recept na korupci. Zatočíme s korupcí. Hesla, hesla, hesla. Skutečnost! Zase to uspávání hadů. Zvýšíme daně, abychom mohli co nejvíce rozdělovat! Není zrovna tohle nejlepší podhoubí pro bujení korupce?  

Ale končím, venku je konečně jaro, tak si jdu zaběhat a vám bych radil totéž. A když ne zaběhat, tak alespoň vyrazit do přírody, nabít se tím nejčistším a nejzářivějším zdrojem energie. Běžte rychle, než se Jiřík vydá dobývat i jiné světy a bude nám pak chtít rozdělovat sluneční paprsky podle zásluh nebo podle toho, jak jsme oranžoví …