Spartathlon – cesta naděje
Proč cesta naděje? Jednak pro tu žádost. Sparťanští bojovníci byli pro Athéňany nadějí, že dokáží uhájit své město před vpádem nepřítele. Jednak proto, že už 24 let (letos se běží po pětadvacáté) každý rok 300 závodníků na startu doufá, že se dostane v daném čase do cíle ve Spartě, aby si tam mohli sáhnout na bronzovou nohu krále Leonidase. Je to divné v dnešním světě, kdy se většina sportovců honí za čím dál vyššími cenami, že těm, kdo jsou schopni za 36 hodin uběhnout 246 kilometrů, stačí k radosti tak málo.
Asi to bude tím během a běháním, při němž člověk zažívá úplně jiné pocity než při jakékoliv jiné činnosti. Najednou si uvědomíte, že honit se za čímkoliv je vlastně hrozná hloupost, když vám k radosti stačí jen prostě a jednoduše být.
Být sám uprostřed všeho toho zmatku, radovat se z modré oblohy nad hlavou, z azurové vody pod sebou, z pomoci kamarádovi, kterému právě došla voda síly.
Před dvěma lety jsem dělal běžecký doprovod Jindrovi Lakymu a díky zranění, které jej postihlo v tom nejhorším místě závodu, jsme závod nedokončili. Bylo nám hodně smutno. Ten smutek však trval jen do doby, než jsme vstoupili do autobusu odvážejícího další „nešťastníky" do Sparty. Ty uvozovky jsou tam naprosto záměrně. Každý rok, jak už jsem uvedl na začátku, startuje pod Akropolí v Athénách 300 běžců a běžkyň, do cíle se jich dostává okolo 80. Ostatní z nějakého důvodu nemají to štěstí.
Myslíte si, že je to odradí? Ani náhodou. Ten autobus byl prodchnut odhodláním. Nevyšlo to letos, nevyšlo to loni, předloni, předpředloni, no a co, vyjde to za rok. A to je ta naděje. Naděje nikdy se nevzdat dokud ještě dýchám. Pokaždé když si na to vzpomenu, zapomenu na všechny černé myšlenky a šlapu dál.
Více mých článků naleznete na serveru www.behej.com (běh a všem, co k tomu patří).
Miloš Škorpil
DĚKUJEME – BĚŽTE
Děkujeme, odcházíme! Zajímavý nápad, sbalit si kufry a běžet. Nic proti tomu, za první republiky a i dříve za Rakouska Uherska chodili lidé do světa na zkušenou, aby poznali, jak to ve světě chodí, aby poznali, že všude je chleba o dvou kůrkách a nikde do huby pečení holuby sami nelétají. Určitě na to mají nárok i lékaři, akorát by neměli zapomínat na Hippokratovu přísahu a taky proč šli studovat medicínu. Jestli proto, aby se měli v životě dobře, tak je dobře, že odchází, ať prominou, já si stále myslím, že lékařem se stává člověk proto, aby bylo dobře, aby se cítili dobře – zdraví a fit jejich spoluobčané, a když to dělají dobře a se srdcem na dlani, tak se pak budou mít dobře i oni. Svou zkušenost však musí v životě zažít každý z nás, tak jim zamávejme a vyprovoďme je slovy – DĚKUJEME – BĚŽTE ...
Miloš Škorpil
Společné vyběhnutí do roku 2011 s Běžeckou školou
Že to máte trošku z ruky, abyste přijeli třeba do Chebu, Prahy, Jablonce, Kutné Hory, Krkonoš, Pelhřimova ... NEVADÍ. Že budete ráno po Silvestrovském veselí znaveni – NEVADÍ. Že, že, že ..., NEVADÍ, my žádné výmluvy nebereme, my s nimi vyběhneme :).
Miloš Škorpil
Film, který stále běží a nemůžete ho zastavit …
... tak přesně takový pocit mám nyní, a jak pročítám ohlasy na Františkolázeňskou 21 hodinovku, tak vidím, že nejen já. Je to stejný pocit, jako když slezete z běžeckého pásu – taky vás to nutí jít stále dopředu ...
Miloš Škorpil
Musíš být vítěz – zabíjí naši (dětskou) duši
Od malinka slýcháme : „Musíš být vítěz, musíš být nejlepší, musíš se víc snažit, abys vyhrál, abys měl lepší známky“, postupem let se požadavky stupňují, „musíš se snažit, abys více vydělal, abychom si mohli pořídit lepší bydlení, měli lepší auto, mohli jet na lepší dovolenou ...“. Není divu, že to v lidech zabíjí duši, nejhorší na tom je, že tím je zabíjena dětská duše ještě dříve, než se může rozlétnout a poznat, proč na tento svět přišla. Není divu, že už od dětských let nevíme, co si s životem počít a to se pak s námi táhne do té doby, než řekneme: „A DOST, TOHLE TEDY OPRAVDU NECHCI, PROTO JSEM SE NENARODIL/NENARODILA!“
Miloš Škorpil
Jak najít cestu zpět do ráje - ke kořenům
Běžíce přes kořeny, zakopáváme, nadáváme na ně, zlobíme se na stromy, že nám je staví do cesty, při první příležitosti je odsekáme, zalijeme do asfaltu či do betonu a libujeme si, jak jsme na ně vyzráli.
| Další články autora |
Blíží se další výluka, metro C tři dny nepojede. Jak se dostat z Kobylis na Pankrác?
Kdo si na prodloužený květnový víkend naplánoval rychlou cestu přes centrum metrem, bude muset...
Strahovská Devastation Tour. Historie kopce odchází, unikátní vily jdou k zemi, jiné už mají namále
Při touláním Prahou lze narazit na architektonickou minulost města. Na tu dávnou i relativně...
Pražský maraton 2026: Běžci ovládnou ulice, doprava vsadí na metro
Už zítra (3. května 2026) se metropole promění v dějiště jedné z největších sportovních událostí...
Skrytý ráj kousek za Prahou. „Tajná“ zahrada přetéká květy a lidé o ní skoro nevědí
Lepší než Průhonice? Voňavými kvítky čerstvě obdařené lýkovce, koberce plaménků, ale i nespočet...
Kolony se od neděle vrátí. Frekventovaná Plzeňská jde znovu do úplné uzavírky
Řidiči projíždějící jihozápadem metropole se musí připravit na výrazné komplikace. V neděli 3....
Letecký provoz nad Prahou narušil dron. Policie zadržela jednoho člověka
Letecký provoz v Praze v pátek narušil dron v bezletové zóně ruzyňského letiště. Jedno letadlo bylo...
Hisense představuje model XR10: špičkový projektor, který přináší kino do každé domácnosti
Prahou i Brnem prošly Majálesové průvody, studenti slavili hudbou i recesí
Studentské slavnosti v pátek zaplnily centra Prahy a Brna. V metropoli zahájil recesistický průvod...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 133
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1496x




















