Meditace v pohybu

Meditace v chůzi pomáhá našemu vnitřnímu vizionáři uvolnit naší tvořivost. Při meditaci v chůzi si vědomě zvolíme otázku, na kterou se zaměříme, necháváme jí odeznít a pak pozorujeme, co je nám během chůze odhalováno.

Miloš Škorpil O této formě meditace se někdy mluví jako o „meditaci v pohybu". Ať se procházíme, vaříme, běháme nebo plaveme, nacházíme se ve změněném stavu vědomí nebo meditativním stavu. Když je naše tělo v pohybu a otevřené, stáváme se nástrojem tvůrčího řešení problémů.

Meditace v chůzi nebo pohybu uvolňuje našeho tvůrčího ducha. Je důležité, abychom věnovali pozornost procesům, které se v nás odehrávají, nebo tvůrčímu řešení problémů, k němuž dochází, když jsme ponořeni do tohoto typu meditace. U některých původních kultur lidé během iniciačních rituálů chodí dlouhé vzdálenosti; to je způsob, jak objevují své autentické já. Australští domorodci tomu říkají „cesta" a severoameričtí indiáni hledání vize. Cílem je vštípit jim tvůrčí vynalézavost, aby se mohli naučit technikám a metodám přežití.
Angeles Arrienová (Archetypy šamanské tradice)

Asi patřím k tomuto typu lidí, prakticky celý svůj život jsem doslova a do písmene proběhal. Vždy jsem považoval běh a pohyb za formu životního stylu, jako něco, co nedokáži dobře definovat, ale co mě neustále nutí být na cestě. V jisté době jsem si myslel, že jsem ovlivněn knihou Jacka Kerouaca - On the road (Na cestě). I mě to stále táhlo ven. Hledat a poznávat. Poznávat ale tím způsobem, že jsem si musel vše vlastníma nohama „ošlapat".

Už pěkných pár let běhám vzdálenosti, které většina lidí neujede ani na kole nebo v autě. Dost často jsem si při tom kladl otázky jako třeba:

„Co tě to neustále žene dál a dál?"

„Co tě nutí běhat delší a delší vzdálenosti?"

„Na co se to vlastně chystáš?"

Dnes už se neptám, dnes již ve chvílích, kdy jsem v pohybu, dostávám konkrétní odpovědi. Třeba na tu poslední otázku byla:
Běž a neptej se stále tak hloupě. Prostě běž a užívej si toho, že můžeš a když už se takhle hloupě musíš ptát, tak vymysli něco, čím budeš tím svým běháním po všech čertech prospěšný jiným.

A tak jsem běžel dál, přestal si pokládat hloupé otázky a začal se soustředit na odpovědi. A ony přišly. Třeba jako že bych mohl založit svou běžeckou školu, kterou si budu dělat po svém a do níž mi nebude nikdo strkat nos a já se pak nebudu moci vymlouvat na to, že jsem udělal něco, co jsem původně vůbec udělat nechtěl, ale udělal jsem to jen proto, že mi to nějakej čerchmant nakukal :).

Tak jsem tedy založil běžeckou školu a při dalším pobíhání jsem se vrátil ve vzpomínkách zpět, shodou okolností mi do toho zazvonil v trenkách mobil a na druhém konci visela Petra Černá z Paraplete s otázkou, zda nevím, kdo letos poběží pro Paraple. Řekl jsem jí, že zatím vím jen o Buldokovi, ale pak mě napadlo: „Proč bys neběžel i ty, beztoho už si pro ně běžel z Pece do Pece, z Drážďan do Prahy, tak proč ne po Praze." Tak jí říkám: „Hele a co kdybych běžel já? Jako vodič za pět hodin klidně zvládnu i vyslancování." Načež už se vyrojil další nápad: „A co takhle vyslat do světa vyslance za každý kraj?"

Než jsem doběhl domů, měl jsem většinu vyslanců po kupě.

Vybral jsem si skvěle, jen co je pravda. Až mě zaskočili svou aktivitou. Jeden obvolal všechny známé, druhý zřídil svůj web, třetí přidala letáček a najednou koukám, jak jim na kontě začínají naskakovat penízky a u mě se objevuje stále 0. „Hele," povídám si, „měl bys taky něco vymyslet, sice Praha má běžecký cirkus nejméně třikrát za rok, ale přeci se na ně nebudeš koukat a tiše přihlížet. Koukej něco vymyslet a ať to stojí za to".

Najednou, BUCH HO, „jo to bude ono, to je ten správném nápad, vylezeš na střechu světa pro Paraple."

No a tak to u mě teď chodí, když se mě zeptáte: „Kam na ty nápady chodíš?" tak když vám odpovím: „Ven na čerstvé povětří a do přírody, kde mi létají nad hlavou a já po nich jen mávnu rukou a chytím si je jak motýlkář do síťky motýla," tak to bude ve většině případů pravda.

Nevím, zda jsem vás nyní spíše od běhání a hýbání se neodradil, ale nebojte, každého napadají jen nápady úměrné jeho možnostem :).

Tak hezký běh a plno šťastných nápadů. A dneska nezapomeňte na pomlázku.

Autor: Miloš Škorpil | pondělí 13.4.2009 9:15 | karma článku: 14,30 | přečteno: 1764x