Je vám jedno, že šmajdáte? – nemělo by být

Bohužel už od malička získáváme od svých rodičů a prarodičů kromě potřebných a nezbytných vědomostí i řadu špatných návyků, které nás mohou a také většinou poznamenávají na celý život. Tedy až donedávna tomu tak bylo. Dnes už však, díky snadné diagnostice nohy (část nohy od kotníku dolů), s tím můžeme něco dělat.

Miloš Škorpil Doposud jsem ještě neřekl, oč vlastně jde, tedy naznačil jsem to v názvu, ale pro mnohé z vás je to možná jen výraz, označující opravdu jen to, že někdo šmajdá, což v důsledku znamená, že má pak sešlapané boty a to přeci není žádný problém, protože boty můžeme nechat znovu podrazit, přinejhorším koupit nové a problém je fuč a my můžeme vesele šmajdat dál.

Ano, pokud jde o boty, máte plnou pravdu a taky vám řeknu, že ty boty ať klidně vezme čert. Ony dřeváky jsou taky boty a když je necháme udělat z poctivého dubového dřeva, tak nám možná vydrží na celý život. Bohužel ale to, jak šmajdáme a že šmajdáme, protože 90 % lidí má nějakou dysfunkci nohy, nemá vliv jen na ty boty, ale na naše klouby a páteř a to už je panečku o něčem jiném.

Vezměte si, kolik z nás si stěžuje, že ho píchá tuhle a bolí onde, že nemůže pořádně chodit. „Jó, běhat?, tak na to Škorpile zapomeň úplně, to už nemůžu co jsem skončil se školou a tam mě k tomu vždy donutili jen pod trestem propadnutí, protože už tenkrát jsem cítil každý krok."

A teď hupsnu zase na začátek. Zahrajte si schválně, až půjdete ven na vycházku, takovou hru na pozorování. Když okolo vás půjde nějaký dospělák s dítětem, dívejte se na jejich způsob chůze. Většinou zjistíte, že jsou v tomto ohledu jak siamská dvojčata. Stejně nonšalantní pohyby rukou, kroucení v bocích, ledabylá chůze, pokud to bude matka s dcerou nebo babička s vnučkou. Stejná „klackovitá" chůze, pokud půjde o pány. Zkuste to, určitě se dobře pobavíte, ale jen do chvíle, dokud si neuvědomíte, že to samé se děje i u vás.

Problém je v tom, že jako páni tvorstva chodíme od té chvíle, co jsme schopni se postavit na vlastní nohy. Všichni mají ohromnou radost, jak jsme šikovní a že už chodíme a vůbec si neuvědomují, že i chodit je potřeba se naučit. Tedy chodit technicky správně.

Ne, nebojte se, chodit vás určitě dneska učit nechci. Ale co chci, je vám dát šanci, nechat si zcela zdarma udělat vyšetření na to, jak chodíte a při tom vám i ukázat, co si tím svým stylem chůze vlastně dobrovolně působíte. S během je to samozřejmě nemlich to samé a ještě o něco horší. Proto si pak stěžujete, že nemůžete chodit, natož běhat, protože vás všechno bolí.

A kam že si to můžete dojít? Dokonce si tam ještě pro tentokrát můžete i dojet, třeba tramvají nebo vlastním samohybem. Dojděte nebo dojeďte si mezi 7. - 9. květnem na pražské výstaviště v Holešovicích do Maratonského expa a hledejte stánek Mizuna. Tam budou pro vás připraveny dva stroje Precision Fitech, u nichž bude stát kvalifikovaná obsluha. Která vám na nich nejen provede odborné vyšetření, ale také poradí, co s případnými zjištěnými dysfunkcemi dělat, abyste v první řadě snížili vliv jejich působení na vaši tělesnou schránku a pak také co dělat, abyste se jich začali postupně zbavovat a třeba si pak mohli konečně zase bezbolestně vyjít nebo dokonce vyběhnout.

A nebojte se, vyšetření nebolí, ani není nijak fyzicky náročné, jen se postavíte na takové zrcadlo s foťákem, to vám nohu ofotí. Pak si stoupnete na jednu nohu, na druhou nohu a nakonec uděláte dřep, a ten snad ještě zvládnete. Jo a pokud budete mít štěstí, tak tam dostanete i něco malého dobrého na zub.

A pak tam někde blízko budu stát i já, a pokud si budete chtít popovídat o tom, jak správně chodit nebo dokonce běhat, tak zajděte na kus řeči.