Jak vyzrát na podzimní plískanice a ztuhlost kloubů

Nejlepší bude předstírat, že je vše tak jak má být. Na vlhkost padající shůry a čvachtající pod nohama se dá velmi dobře vyzrát tím, že se na běh přiměřeně oblékneme a obujeme. Nejlepší bude navléknout si pršiplášť a rádiovku, na nohy natáhnout teplé vlněné fusekle, dlouhé rybářské holínky a pak nás už nemůžou vyvést z míry ani padající trakaře.

Miloš Škorpil Blbej fór, já vím, ale i já si potřebuji někdy oddychnout a uvolnit se nějakou ptákovinou, abych pak mohl spřádat rozumy, hi, hi, hi, jak říká jeden můj velmi dobrý přítel.

Tak tedy vážně, i když nevím, jak mi to dnes půjde, přestože jsem jako inspiraci zhlédl Korejský film Spring, Summer, Fall, Winter ... Spring, tedy Jaro, Léto, Podzim, Zima ... Jaro od Kim Ki-Duka. Krásný film, plný poetiky života, ale také pěkně drsný co do jeho sdělení, že život není peříčko a vyrovnat se s výchovou člověka, je úkol přímo nadlidský. Hovoří ale i o tom, že i když je to na pohled velmi snadné, je při výchově to nejtěžší nechat dělat ty, co milujeme chyby, které musí udělat, aby si uvědomili důsledky svého konání.

Je tam jedna sekvence, jeden úsek života, v němž se malý hošík baví tím, že postupně přiváže kolem těla kámen rybě, žábě a hadovi. Směje se, jak jim nejde plavat a plazit se. Mistr to zpovzdálí pozoruje, nic neříká, ale v noci přiváže hošíkovi k tělu těžký kámen. Když se hošík ráno probudí, má s kamenem na zádech problémy se pohybovat. Prosí mistra, aby mu kámen sundal a ten mu odpoví: „Chodí se ti špatně s tím kamenem na zádech? A co myslíš, jak se plave a plazí té rybce, žábě a hadovi s těmi kameny, k nimž jsi je přivázal? Běž, najdi je a kameny jim sundej. Jestli z nich jediný bude mrtvý, poneseš si jeho smrt jako kámen v srdci po celý zbytek svého života."

Hošík šel a nejdříve našel mrtvou rybku, když jí pohřbíval usedavě plakal. Žába ještě žila, ale had byl mrtvý, protože jej rozsápal nějaký živočich. Při spatření jeho mrtvého těla propukl v srdceryvný pláč. Mistr na to opět zpovzdálí hledí a nijak nezasahuje, přesto, že je na něm vidět pohnutí. Proč vám tento příběh vyprávím? Asi proto, abych vysvětlil to, jak je „snadné" nechat dělat ty, co máme rádi, jejich chyby.

Tenhle příběh vám ale vyprávím i proto, že vím, že bez toho, abych nějak výrazněji zasahoval, nechám dělat chyby každého. Tedy každému, kdo o radu stojí, poradím, co si myslím, že je pro něj nejlepší. Jak se obléci, jak se obout, co kdy pít a jíst, jakým běžet tempem, jakou techniku kdy použít. Ale pak jen přihlížím, co si z toho odnese a jak to použije. Z 90 % si každý stejně jede podle toho, jak si myslí, že je to pro něj vhodné, lépe řečeno protože si myslí, že on na to vyzraje a udělá si to po svém, třeba jen proto, aby mi ukázal, že to jde i jinak. Tak z 10 % ty novátorské pokusy vyjdou, já mám radost, protože i mne taková zkušenost posouvá dál, neboť mi říká: „Chlapče, zdaleka ještě nejsi tak chytrý jak si myslíš a nebudeš nikdy, protože vždy se někdo najde, kdo ti ukáže, že to jde i jinak." Bohužel ale 90 % pokusů o „mé" přečůrání skončí tak, jak jsem předvídal. Tady nemám žádnou radost, i když bych jí mohl mít, protože se potvrdila má zkušenost, moje slova. Z toho ale může mít snad radost jen ješita.

Tak jak se tedy obléci a obout do podzimní plískanice?
Oblečte se přiměřeně teplotě. Ono sice může krápat, pršet nebo lít, ale zároveň nemusí být zima. Takže si vezměte triko z funkčního materiálu, v případě, že je tepleji, tak si na něj stačí vzít už jen nepromokavou nebo vodě odpudivou bundu, záleží na intenzitě deště. Pokud je větší chladno, tak si pod bundu vezměte ještě mikinu také z funkčního materiálu. Na nohy si rozhodně vezměte dlouhé elasťáky, klouby je potřeba udržovat v teple. No a nazujte goretexové boty. Proč? No aby vám neteklo do bot.

Ještě poznámka ke ztuhlým kloubům. Tak tedy vězte, že ztuhlé klouby má povětšinou ten, kdo je málo zaměstnává. Toho, kdo je zvyklý se dlouhodobě pravidelné hýbat, většinou klouby nezlobí. Ale i tak je dobré dbát na prevenci, někdo to raději řeší přírodními produkty jako je ovárek, sulc či nožičky a je to v pořádku, někdo volí modernější způsoby, jako je glukosamin, potravní produkty jej obsahující a je to také v pořádku. Nejdůležitější ale zůstává to pravidelné hýbání, to je prevence nad zlato.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Miloš Škorpil | neděle 2.11.2008 19:32 | karma článku: 17,53 | přečteno: 1413x