Chystání se na Zermatt

Když si Pavlína přečetla mé povídání: „Klouzání mezi kravskými lejny," prohlásila, že jsem tam zapomněl dodat, že ta lejna byla tak přítulná, že když do nich šlápla, tak jí to zouvalo boty. Takže tímto napravuji své opomenutí.

Miloš Škorpil

Zatímco AGT Alpin Marathon byl „jen" na rozběhání, Zermatt už pouhým svým profilem a tím, že začíná v 1000 m nad mořem, budí trošku respekt. Pavlína každý den proklíná Stožec v Brdech, na němž usilovně buduje svůj odpor k běhu do kopce, aby 5. června byl tak obrovský, že už nebude vidět ani slyšet, a tak coby hluchá a slepá dosáhne cíle, nevěda ani jak.

Zdeněk usilovně zdolává Zelenou horu, všechny schody vychází pěšky. A já poté, co jsem v Lichtenštejnsku usoudil, že bez tréninku to nejde, jsem začal běhat takovou osmičku, v níž mám výběh po schodech od Vltavy do Bohnic a pak ještě jeden výběh po betonce taky od Vltavy do Bohnic. viz. obě fotky k tomuto článku). 

Zatím to běhám 2x a chystám se na pátek, kdy to dám 3x a pak už jen budu vyklusávat únavu, abych se v Zermattu nezastavil pod prvním kopcem.

Na prvních patnácti kilometrech nás tam čeká převýšení zhruba 500 m, což není až tak moc, ovšem pokud pomineme, že už start je skoro v jedenáctistech metrech. Mezi pětadvacátým a dvaatřicátým kilometrem už to ale začíná být jiná káva. Na těchto sedmi kilometrech je třeba překonat osmset výškových metrů, takže to vypadá spíš na horskou chůzi než na nějaký běh. Nedělám si iluze, že tady budu mít morální sílu běžet. Tam, kde pak normálně začíná maraton, tedy mezi třicátým druhým a třicátým devátým kilometrem, se alespoň podle profilu tratě bude sbíhat. Osobně tomu moc nevěřím, protože vždycky, když se podle toho, co si prohlédnu před startem, začnu již předem těšit, že někde to půjde běžet, je pak realita úplně jiná a já si zase nadávám, že jsem se nechal oblbnout. Poslední tři kilometry to už bude určitě maso. Tady nás čeká převýšení cca třistapadesát metrů a s těmi kilometry a převýšením, co už budeme mít v nohách, to určitě nebude sranda. Snad nám tam nahoře, na hoře, dají alespoň dobré pivo, dobrý švýcarský sýr, dobře propečenou klobásu, zazvoní nám na švýcarské zvonky a k židličce nás odvedou mladé, krásné, růžovými tvářemi oplývající švýcarské děvy :).

No je fakt, že když to vše ve zdraví přežijeme, tak každá děva, kterou v cíli rozeznáme jako děvu, se nám bude určitě líbit, obzvláště když nám podá něco dobrého k jídlu či pití.

Jak to bude ve skutečnosti, na to si počkejte týden. To už budu „chytřejší".