Miloš Škorpil
- Počet článků 133
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1494x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Běhání na Chodově
- Pražský maraton
- Co na talíř
- Tomáš běží pro Praple
- Bavíme děti
- Ondřej běží pro Paraple
- Bavíme se během
- Běžecká škola Miloše Škorpila
Oblíbené blogy
Miloš Škorpil
Mohu jen přijet – zatím nevyužitá šance
V poradně, která teď na behej.com doznává změn a v blízké budoucnosti se znovu rozjede na plné obrátky, jsem nejvíce dotazů dostával ohledně toho, v čem by měl kdo běhat, respektive jaké boty bych mu pro běhání doporučil. Po mých odpovědích, tedy spíše, nedostal-li tazatel odpověď na svou otázku, se pak začaly na fóru objevovat hlášky, že jsem sice neodpověděl, ale že je to jedno, protože bych mu stejně doporučil Rider či jiný typ běžecké boty od Mizuna.
Miloš Škorpil
Létání - běhání s nohama na zemi
Když vloni přišla Pavlína s tím, že bychom si letos mohli odběhat Montain cup, byl jsem nadšen. Odběhnout si ve třech měsících tři maratony v Alpách byla docela dobrá výzva. Jak se ale blížil čas prvního startu, mé nadšení trošku ochabovalo, neboť jsem si uvědomoval čím dál tím víc, že jsem pro to, abych to ve zdraví přežil, udělal velmi málo. Nakonec to dopadlo lépe, než jsem očekával a celou tour jsem si neskonale užil.
Miloš Škorpil
(S) Běžec (cem) na houby
Houby mám rád, rád se na ně dívám, rád je sbírám a stejně rád se z pohledu na ně jen kochám. (Ještě) manželka mi vždy říkávala, že když furt někam běhám, tak si nemůžu patřičně užít všechno, co lze vidět, rozuměj veškeré detaily, které lze v přírodě vidět, protože musím dávat při běhu pozor na cestu a tudíž pak leccos k vidění přehlédnu.
Miloš Škorpil
Proměny času a hor
Pobyt v horách má své kouzlo nejen v tom, že zde člověk zažívá návrat do dob, kdy se rodil svět i on sám. Kouzlo samoty uprostřed bujícího, zpívajícího, skučícího, bublajícího a zářícího života. Kouzlo neustálých proměn, kdy chvíli jste v mrazivém objetí mlhy, chvíli vás oslňují paprsky slunce, deroucího se přes cáry mraků a v další chvíli vás onen mrak přikryje jak pod peřinku.
Miloš Škorpil
Pozvání na Zlatou stezku
Tento týden bych vás rád pozval na Šumavu, což je místo, které mi přirostlo k srdci už před čtyřiceti lety, v době, kdy jsem se začínal toulat po cestách a necestách s teletem na zádech. Tehdy každý můj, respektive náš, příjezd byl sledován bedlivým okem pohraniční stráže, kdy už ve vlaku z Českých Budějovic prověřovala náš původ a vztah k socialistické vlasti :), kdy různí pomocníci VB hlásili každý náš pohyb na silnici vedoucí mezi Černou v Pošumaví a Sušicí, a kdy se dostat do Stožce, Českých Žlebů nebo dokonce do Nového Údolí mohl člověk jen na zvláštní povolenku. Z té povolenky ještě něco zůstalo, tedy alespoň pro akci, na níž vás chci pozvat.
Miloš Škorpil
Zum See – zhmotnělý sen
Na rozdíl od našich běžeckých souputníků jsme zůstali s Danou další týden v Grächenu, konkrétně v krásném hotýlku Zum See, umístěném uprostřed alpských kopečků, lesa a nad jezírkem, v němž se proháněly ryby různých druhů a velikostí. Kde se proháněli pod okny koně, zvonily kravské zvonce, kostelní zvony, zpívali ptáci a pobíhala veverka. V hotýlku, z kterého jsme mohli pozorovat celý den alpské vrcholky, zahalené do mraků, mlhy, zalité sluncem či měsíčním světlem.
Miloš Škorpil
Zermatt
Je neděle dopoledne, sedím v Drakovi, za jehož okny se spouští z oblohy dlouhé provazce deště. Nad Slavkovským lesem se vznáší lehký opar a já začínám cestu zpátky časem, v níž si promítám, co se událo v posledních devíti dnech.
Miloš Škorpil
Chystání se na Zermatt
Když si Pavlína přečetla mé povídání: „Klouzání mezi kravskými lejny," prohlásila, že jsem tam zapomněl dodat, že ta lejna byla tak přítulná, že když do nich šlápla, tak jí to zouvalo boty. Takže tímto napravuji své opomenutí.
Miloš Škorpil
Běhání mezi kravskými lejny
Letos jsem se rozhodl zpestřit si běžeckou sezónu účastí na Alpském poháru. Jak je mým dobrým zvykem, raději jsem si nezjišťoval, do čeho jdu. Ono je vždycky lepší být překvapen za každou další zatáčkou, že ten nekonečný kopec nemá skutečně konce, než vědět, že za dalším rohem mě čeká nějaká kráva.
Miloš Škorpil
Co je to běh
Uvažovali jste někdy o tom, co je to běh? Já mockrát a nakonec jsem došel k názoru, že nejlépe jej charakterizuje následující věta: „Běh je sport, při němž se současně dotýkáme pevně nohama země a zároveň máme hlavu v oblacích."
Miloš Škorpil
S úsměvem pro Paraple
Je 11.45, když pořídíme první foto z našeho výletu, zamáváme Buldokovi a ve čtyřech (Petr, Jirka, Jirka a já) zvolna odlepujeme nohy z parkoviště u Drážďanského viaduktu. Propleteme se přes několik křižovatek a dostáváme se na stezku, spojující Drážďany s Prahou.
Miloš Škorpil
Když nahoře makají
Sedím u Džaudyho a ve sluchátkách poslouchám hudbu, která se mi moc líbí. Zvažuji - koupit, nekoupit? V tom mi začne v kapse vrnět mobil. Vytahuji ho, koukám na neznámé číslo a znovu zvažuji - vzít, nevzít? Zvednu ho a na druhém konci se ozve: „pane Škorpil, chcete kšeft?" Beru kšeft i ta dvě CD a zároveň v duchu třikrát opakuji: „Děkuji, děkuji, děkuji!"
Miloš Škorpil
Černobílé vnímání
Závidím všem, kteří se umějí dívat na svět černobíle. Jim je hned jasné, co se má, co je dobře, co by ten druhý udělat neměl či měl, jak by se měl zachovat. Jak je to snadné. Zákon nám velí zabij, tak zabiju! Zákon nám velí hoď kamenem, tak s ním mrštím! Zákon nám velí odsuď, tak odsoudím. Jak je to snadné.
Miloš Škorpil
Našel jsem svou značku
Bílý medvěd s modrým bleskem, to vše v černém poli - to je značka, kterou jsem se rozhodl propagovat. Pokud jí ještě neznáte, tak jí určitě uvidíte čím dál tím častěji. Tahle značka určitě jednou předčí všechny ty známé a zavedené běžecké značky, raději nebudu jmenovat, abych na některou nezapomněl.
Miloš Škorpil
Válení v trávě
Tak je tu konečně jaro. Ptáci nás ráno budí svými svatebními trylky, meze vysouší sluníčko, takže není nad to, obout si toulavé boty a vyrazit si jen tak s partou správných lidiček někam se proběhnout.
Miloš Škorpil
Běhání jako cesta k seberealizaci
Před čtyřmi lety, když jsme s Milošem Čermákem začali vydávat seriál „Za čtyři měsíce maraton," jsem dostal poměrně dost dotazů od žen, respektive matek, které měly několik dětí. Většinou tři až čtyři, a přestože se určitě nestačily během dne nudit, tak jim něco v jejich životě bytostně chybělo. Chyběla jim seberealizace a čas na sebe.
Miloš Škorpil
Jak se běhá půlmaraton za 2:30?
Hodně pomalu-:). Ale vážně, i když nevím, jak dalece budu dnes schopen psát vážně, neboť se cítím, byť neovíněn ani neopiven, ve velmi povznášející náladě. Snad proto, že jsem byl poprvé v životě schopen běžet skutečně takhle pomalu.
Miloš Škorpil
Když se jaro/chlap zblázní
Byl to krásný den. Od rána se střídalo sluníčko se sněhovými přeháňkami. Chvilku si človíček rozepínal bundu a vystavoval obličej sílícímu jarnímu slunci, chvíli si připadal jak sněhulák, jen do něj zastrkat kousky uhlí a mrkev. Prostě apríl jak vyšitý.
Miloš Škorpil
Běhání okolo Javořice
Poslední víkend jsem strávil v Chytrově. Nevíte, kde to je? Já to do pátku také nevěděl. Je to osada, tedy spíše rekreační středisko, kousek od Studené. Pokud nevíte, kde je Studená, tak ale určitě víte, kde se říká Česká Kanada a kde jsou Slavonice. Tak přesně v tomto kraji se nalézá Chytrov.
Miloš Škorpil
Ševče, drž se svého kopyta – tak jdu raději běhat
Minulým blogem jsem - (nevím na jak dlouho a taky od jistého čásku už raději nic neslibuji) protože postižení, tedy ti, co jim bylo slíbeno, se dožadují splnění slibů - skončil s výlety do svého soukromí. A protože začíná jaro a to je čas probouzejícího se života, začnu se spíše věnovat tomu, co vždy probudí mne. Běhu a běhání a lidičkám kolem toho.
Miloš Škorpil
Běhání s anděly
Už když jsem psal poslední blog, který tak trošku rozhýbal jeho čtenáře, mi bylo jasné, že věci v něm zmiňované nebudou každému po chuti, ale přesto jsem je napsal tak, jak je vnímám, jak je cítím.
Miloš Škorpil
Běh k tušenému
Znáte to. Ráno se probudíte, nazujete škrundy a vyrazíte za ranním dobrodružstvím. I když běháte každý den po stejné trase, potkáváte stejné lidi, stejné psy, slepice, či tchoře, prostě podle toho, kudy běháte a jak na koho nazíráte, stejně je ten běh každý den jiný.
Miloš Škorpil
Běh v probouzejícím se ránu
Je 5:30, mobil mne neúprosně budí do sobotního rána. Nevím, zda ho mám odmrštit na druhou stranu pokoje, nebo se vysoukat zpod vyhřáté deky. Nakonec ho zapnu s tím, že se podívám, zda mi Witty píše. Jsme totiž dohodnutí na ranním dlouhém běhu. Kdyby ale nepsal, zalezu zpět do pelechu a půjdu běhat, až bude slunce dále na své nebeské dráze.
Miloš Škorpil
Čemu sloužím? – BĚHU!
Čím dál tím víc mne přepadá otázka: čemu jsem se to vlastně upsal? sice ne krví, ale celým svým životem. Kdo mě skutečně zná, ten hned odpoví: BĚHU! A to je taky jediná správná odpověď.
Miloš Škorpil
Seběhnutí z cesty
Seběhnout z cesty se dá různě. Pokud jsem na něco odborník, tak rozhodně na tohle. Nikdy není pro mne žádný problém zničeho nic uhnout z plánovaného směru a ocitnout se zcela někde jinde, než jsem původně zamýšlel. Z toho důvodu, když někam vyrážím, tak si jen tak zhruba vytýčím směr a pak vyběhnu nebo se vydám na cestu. Má to jednu neocenitelnou výhodu. Vždy můžu tvrdit, že přesně tudy jsem chtěl jít.
| předchozí | 1 2 3 | další |
