Hledám manažera Zn. Ale kvalitního

Dnes a denně slyším o někom, že byl propuštěn a hledá si práci. Ale také dnes a denně řešíme, že potřebujeme někoho kvalitního do týmu. Čili člověka, který je pracovitý, rozumí svému oboru, je čestný, samostatný, loajální k firmě, nemá přehnané finanční nároky a je schopen se dále rozvíjet a učit novým věcem. Je jasné, že takoví lidé se většinou nepropouštějí, takže na volném trhu pracovních sil v podstatě nejsou.

Proč je kvalitních lidí tak málo. Jednou z příčin vidím v tom, že lidé nemají kolem sebe dostatek pozitivních vzorů. Myslím tím lidí, kteří demonstrují, že bez "práce nejsou koláče" a že jediná cesta k dlouhodobému osobnímu úspěchu vede přes tvrdou práci, neustálé vzdělávání, čestné chování a etiku.

Ptáte se, proč řeším tolik tu etiku? Vím, o té se toho hodně napovídá a každý si pod ní představuje asi něco jiného. Ale považuji ji za jednu z nejdůležitějších vlastností. Jednou jsem byla na školení pro majitele firem. Školení bylo o tom jak nastavit správné fungování firmy. Velice mě zaujalo, že skoro jeden celý den z třídenního školení věnovali etice. Základní sdělení bylo: Když se člověk chová neeticky, bere mu to hodně energie, kterou nemůže věnovat práci. Čím více lidí, kteří se chovají neeticky ve firmě máte, tím větší problémy. Mluvilo se tam také hodně o tom, že každý má svojí hranici etiky někde jinde. Podle toho v jakém prostředí se pohybuje a jaké má osobní vzory. 

Tenkrát jsem začala přemýšlet o tom jaké vzory jsem měla a mám kolem sebe. Čím jsou pro mě inspirací? Co mě nejvíce v životě ovlivnilo?

Je jasné, že musím začít mojí mamkou. Obdivuji jí za to, jak dokázala skoro sama vychovat 3 děti. Ale především to, jak u každého z nás dokázala přesně odhadnout jeho možnosti a schopnosti. Nikdy nás neporovnávala mezi sebou. Ke každému přistupovala trochu jinak, ale společným jmenovatelem bylo a je "málokdo dostane v životě něco zadarmo" a "lhaní nikdy nevede k dobrým věcem". Moje mamka je pro mě vzorem v upřímnosti, spravedlivosti a pracovitosti.

Dále můj pohled na život a na práci nejvíce ovlivnila první firma, kde jsem začala pracovat po vysoké škole. Lidé, kteří mě znali, když jsem tam začínala by vám řekli, že za tu dobu jsem se hodně změnila. Pracovala jsem tam 10 let a za tu dobu jsem měla možnost potkat celou řadu lidí. A vzorů s velkým "V" tam byla celá řada. Je to skvělé, když se máte od koho učit a můžete pracovat s lidmi, kteří vám pomáhají se dále rozvíjet. Naučila jsem se především, že pokud chci něčeho dosáhnout, musím větět co to bude. Ve firmě se tomu říká cíl. V osobním životě sny. A také, že cíle musí být ambiciozní. Několikrát jsem si ověřila, že když mi dali úkol, který jsem považovala za hodně bláznivý až nereálný, tak ten mě nejvíce posunul. Měla jsem možnost zažít, že úspěch se dá dosáhnout i bez intrik, podplácení a férovým přístupem.

Občas se mě někdo zeptá, co bych doporučila jejich dětem, které právě dokončily školu. Vždycky jim říkám, ať hledají firmu, kde je dobrý manažer a kde nikdo nedostane vysoký plat za průměrný výkon. Není nic horšího když člověk náhodou dostane vysoký plat a jeho výkon tomu neodpovídá. Najednou si myslí, že je král a cítí se úžasně. Nicméně je jen otázka času než se začnou dít věci, které se mu přestabou líbit. Většinou se děje toto:

• je na něj vyvýjen vysoký tlak, takže se pořád stresuje, nemá z práce radost a dříve nebo později začne mít zdravotní problémy
• po čase je propuštěn, protože nepodává výkon, který je na danou pozici potřeba
• ostatní v týmu jej přestanou mít rádi a dříve nebo později odejde sám
• firma nebo tým ve kterém pracuje začne mít problémy - pokud si manažer do týmu vezme lidi, kteří výkon nepodávají je to jen otázka času než to jeho nadřízení začnou řešit, nebo to finanční situace firmy vyřeší za ně

Dostane se do začarovaného kruhu neustálé nespokojenosti, protože od něj v dalším zaměstníní očekávají že plat musí odpovídat výkonu. No a tak rotuje po firmách a pokud nezmění názor, tak je vlastně nezaměstnatelný. Zajímavou oklikou jsme se zase dostali k finanční krizi a k nezaměstnanosti. V krizi si totiž nikdo nemůže dovolit nikoho přeplácet a také schopnosti manažerů se ukážou nejvíce. Takže se ani nedivím, že i v dnešní době je kvalitních manažerů na volném trhu pracovních sil opravdu málo. My jse nakonec potřebu manažerů ve firmě vyřešili sice trochu netradiční cestou - fúzí, číli spojením se s jinou firmou. Tato cesta se nakonec ukázala jako nejlepší.