- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když byla naše dcera malá, měli jsme byt plný "vzduchových kamarádů" Už dávno jsme se odstěhovali, ale teď si říkám, že oni tam možná ještě jsou ...
S imaginárními kamarády a postavami teprve začínáme mít zkušenosti... Starší syn totiž žádné neměl..Ale je to zábavné
A teď ať někdo zkusí tvrdit, že víly nejsou.
To je hezkýýýý Tak bacha, ať jí něco neuděláte, o hodně byste přišli. JK
My se opravdu snažíme jí neublížit, ale když ji nevidíme...to je pak těžký...
. Výborně napsané. Já na víly věřím pořád .
Děkuji. Já už na ně nyní věřím také - nejspíše znovu
Heli, díky za milé čtení. Taky to znám, měli jsme "jakovského psa". Byl všude :-). Pozdravujte Aninku. A vlastně i Minku Anku, ony už si to holky mezi sebou vyřídí :-)
( http://majova.blog.idnes.cz/c/351416/Mame-doma-Bubaka.html )
Jani, děkuji. Pozdrav jsem vyřídila prozatím pouze Aničce. Říkala totiž, že Minka Anka u nás teď není... Váš článek s bubákem se mi velmi líbil. My prozatím bubáka doma nemáme - to asi teprve přijde. Jeden bubák nám však žije u brány za popelnicemi. To proto, aby mi Ani náhodou neutekla ze zahrady, kdyby byla brána otevřená
Tak to jste šťastný člověk. My ji stále nevidíme a jen trneme, kdy nás Anička opět upozorní, že jsme ji málem zašlápli...