Špica 

A mimochodem, paní Medková, je fuk jestli je to "urban legends". Je to prostě nejlepší vysvětlení, jak dopadne "vychovávání osobnosti". Člověk (a i dítě) mají být hrdí a prosazovat se tím co skutečně umí, ne svojí silou a agresivitou.

Mimochodem ono už začíná hodně nudit ta diagnoza lehká mozková dysfunkce a hyperaktivita. Mimochodem některé odvážné studie naznačují, že některé dysfunkce (dyslexie, dysgrafie ...) jsou spíše způsobeny neschopností dětí se alespoň na chvíli soustředit na jedinou věc a jsou způsobeny právě podobnou výchovou a "neznásilňováním dětské duše" a "nenucením je do ničeho".

Nepopírám, že tyto choroby nemohou existovat, jen při důsledné výchově by pravděpodobně došlo opět ke snížení této hrozivé civilizační choroby, kterou tak rádi svádíme na Éčka a jiné podobné důvody, za které jako rodiče nemůžeme.

Blog se mi líbil přesně do místa, kde se objevil mladík se žvýkačkou. To jsem si řekla:" Už je to tu zas, ta legenda pořád žije"

Šárinko, koukám, že jsem úúúplně mimo. Já jsem tuto příhodu neznala...

To je přesné! KARMA

Děkuji

Já to zas znám tak, že dítě nekopalo do tašky, ale paní do kolen. A pak ten mladík nenalepil žvýkačku do vlasů té matce, ale tomu fakanovi a ten začal vřeštět. Očividně si tyhle příběhy žijou vlastním životem

Asi ano. Začínám už mít dojem, že si tuto příhodu ten mladík také někde přečetl a nechal se jí inspirovat. Nedokážu si totiž představit, že by si ji naše paní Nováková vymyslila..

V Brně to nebyl mladík s dredy, ale černoch černý jako bota a všem zlým říkal: "Takový, jako jsi ty, my doma jeme!" 

A myslíš, že by to v tom autobuse řekl spíš té mamince nebo dítěti?

Ááááá, už zase mladík s dredy. Toho potkávají sousedky a kamarádi už desátým rokem

Prostě je to legenda