Pohádka o línem rajčeti Toníkovi

Bylo jedno rajče a to se jmenovalo Toník. Bydlelo v Zeleninovém království spolu s ostatními rajčátky. Všechna rajčátka byla šikovná a pracovitá. Ovšem až na Toníka. Tohle rajče, bylo totiž Aničko, tuze, ale tuze líné.

Nejraději jen polehávalo na listech své rostlinky a opalovalo se na sluníčku.

V  Zeleninovém království je, pod přísným zákazem ustanoveno, že se zde nesmí používat žádná chemická hnojiva nebo postřiky. A tak se jednoho dne v krásných a teplých, letních měsících stalo, že se tam přistěhovali nezvaní a nemilí hosté. Byly to, Ani, mšice. Co jsou mšice? To jsou takoví malinkatí broučci, kteří se přisají na rostlinky a sají z ní a sají, až ji úplně vysají. Rostlinka pak z toho onemocní a uvadne. Jsou to prostě škůdci. A to víš, na chemicky neošetřených rostlinkách se jim líbí.

A tentokrát si to tyto mšice zamířily rovnou na krásné keříčky rajčat. Rozdělily se na jednotlivé skupiny a už se přisály na chudáčky rajčatové lístečky a začaly usilovně sát a sát.

Všechna rajčátka v Zeleninovém království rázem bila na poplach. Rychle popadla žebříky a kyblíčky. Žebříky si přistavovala ke svým rostlinkám, lezla po nich nahoru k lístečkům a do kyblíčků sbírala ty škodící mšice.

Tedy všechny až na rajče Toníka. Ten se tou mšicí invazí nenechal vůbec rozházet. Dále si spokojeně ležel na jednom lístečku své rostlinky a opaloval se na sluníčku.

Ostatní rajčátka na něj volala a nejvíc volalo rajčátko Pepík: „Hej, Toníku! Honem vstávej! Mšice jsou tady!“

Ale rajče Toník jen mávlo rukou.

„Toníku, slyšíš mě?“ volal na něj znovu Pepík. „Mšice jsou tady. Musíš rychle vstát a všechny ze své rostlinky posbírat, jinak ti ji dočista vysají.“

„Áááále nevysají. Tak rychlé nejsou.“ odpověděl mu Toník. „A já teď stejně nemůžu. Musím totiž ležet a opalovat se. Copak jste všichni zapomněli, že rajčátka mají jeden hlavní úkol? Hezky v klidu ležet na sluníčku a opalovat se až krásně zčervenají? A to já právě dělám. Ležím, opaluji se a podívej se na tu mou nádhernou a pestrou barvu, kterou díky tomu už mám.“

„Ale Toníku, tak to přeci není. Nikdo nemůže stále jen ležet. Musí se i pracovat. Navíc přílišné slunění je nebezpečné. A teď se k tomu ještě objevily ty mšice…“

Jenže rajčátko Toník už Pepíka neposlouchalo. Líně si zívlo a otočilo se na druhý bok.

Pepík jen zakroutil hlavičkou a pospíchal ke svému keříčku, aby ho zachránil před nezvanými mšicími škůdci.

A rajčátko Toník se dále pouze povalovalo na tom nejvyšším lístečku své rostlinky, aby na něj sluníčko mohlo pěkně svítit a nic mu nestínilo.

A sluníčko svítilo a hřálo a svítilo a hřálo a Toník se opaloval a opaloval… A náhle se po nějaké době, kdy sluníčko na Toníka hezky svítilo a hřálo, ozvalo hrozné křupnutí nebo snad prasknutí? Nedokážu ten zvuk správně popsat, ale v každém případě to byla pořádná rána.

Víš co se to stalo, Ani? Rajčátko Pepík mělo pravdu. Přílišné opalování na sluníčku je skutečně nebezpečné a líné rajčátko Toník na tu svou lenost právě doplatilo.

Jak totiž sluníčko svítilo a svítilo, tak čím dál tím víc nahřívalo slupku rajčátka Toníka. Ta červenala a červenala a natahovala se tím teplem a natahovala až nejednou už se víc natáhnout nemohla..…a praskla. To byla ta rána.

Rajčátko Toník se oné rány tak leklo, že spadlo z  nejvyššího lístečku svého keříku, kde leželo, až dolů na zem.  Takže nejen že ho bolela ta prasklá slupka, ale ještě k tomu mu na hlavě naskočila pořádná boule.

Všechna rajčátka z okolí se k němu hned seběhla. Rychle zavolali sanitku a nechali rajčátko Toníka odvézt do nemocnice.

Neboj se, Aničko. Nic vážného se mu nestalo. Pan doktor mu na tu prasklou slupku dal náplast a na bouli si pak mělo doma přikládat studený obklad.

Ale něco dobrého tato nepříjemnost přeci jen přinesla. Rajčátko Toník už pochopilo, že lenost se nevyplácí. Druhý den si přineslo žebřík a kyblíček a dalo se do sbírání mšic ze svého keříčku. A stalo se z něho tak pracovité rajčátko, jaké bys do něj nikdy neřekla. Všechny mšice ze své rostlinky mělo v cukuletu posbírané a proto šlo ještě pomoci sousedním rajčátkům.

A cože ta jeho slupka? Ta se rychle zahojila a jako připomínka jeho předchozí lenosti mu zůstala pouze malinká tenounká jizvička.