Hlavní je nepodceňovat přípravu
Já jsem se rozhodla pro ne zrovna jednoduchý úkol. Z absolutního a netrénovaného „neběhavce“ udělat za dva a půl měsíce někoho, kdo dokáže zvládnout desetikilometrový běh. A na to se přeci MUSÍM řádně připravit. Bez přípravy by totiž má účast na této akci (při mé současné kondici) byla čirý hazard se životem.
Takže, jaký bude můj první krok? Vyplnit přihlášku na WE RUN PRAGUE. Vyplňování dotazníků nesnáším, ale jde to celkem dobře – tedy do té doby, než jsem došla ke kolonce „Předpokládaný čas“.
Trošku jsem se zarazila. Cože to po mě chtějí? Za jak dlouho doběhnu do cíle? Proboha, vždyť já ani nevím, jestli se tam vůbec dokážu dostat a jak mám tedy vědět za jak dlouho? Zkouším počítat. Když chodím s Aničkou s kočárkem na procházky, tak zvládám ujít 2 km za 20 minut. Když poběžím, musí ta doba být zákonitě kratší. Ale o kolik? O pět minut? Došla jsem ve svých výpočtech k předpokládanému času 1 hodinu a 15 minut. Zdá se mi to příliš rychle. Raději tam dám nějakou rezervu. Ouha, systém je nastaven na maximální čas 1 hodinu a 59 minut – no, tak snad se do toho vlezu…
Tak a teď další krok. Musím si připravit v čem vlastně budu běhat. Ze dna botníku vylovím své staré běžecké boty. Stojím nad nimi a prohlížím si je kritickým zrakem. No, žádný zázrak to není, ale trošku z nich ometu pavučiny, vyklepu z nich poklady, které si tam Anička schovala a myslím, že půjdou ještě použít.
Pak zmizím v šatně. Hledám, co bych si oblékla a samozřejmě, jako správná ženská zjišťuji - že nemám co na sebe. Své staré „běhací“ tepláky jsem našla, ale zhodnotila jsem, že jsou již vhodné akorát tak na rozstříhání na hadry k úklidu.
Jak podotýkám, nejsem zrovna sportovec, takže vyloženě sportovních kousků se v mém šatníků mnoho nenachází (budu s tím muset něco udělat). Přesto se mi podaří nějaké vhodné běhací komplety dát dohromady. Hvězda módního mola bych v nich určitě nebyla, ale na ranní běhání po lese to bude.
A teď tedy ten nejdůležitější krok – Vyběhnout. Je pátek. O víkendu jedeme na chalupu, takže v pondělí začínám.
Večer jdeme s manželem na naše pravidelné každotýdenní „Pivo“. (Ano, snažíme se jednou týdně spolu vyrazit „Na jedno“ a to vlastně doslova – manžel si dá velké a já malé. Posedíme spolu, povykládáme si, co se za celý týden stalo a co jsme neměli čas si říci a jdeme domů. Nejsme zrovna štamgasti, na kterých se vydělá, ale za to jsme věrní…)
Sedíme na terásce naší hospůdky s výhledem na Prahu. Oznámila jsem manželovi svůj nejnovější plán – běhat.
„Cože budeš dělat?“vykulil na mě oči a málem se zakuckal. (Hm, měla jsem raději počkat, až dopije.)
„No – běhat.“ zopakuji.
Nechápavě na mě kouká a vidím, jak uvažuje, jestli mě nepostihnul nějaký podivný záchvat mrtvice nebo něco podobného. Jinak si totiž má slova nedokáže vysvětlit.
Začnu mu tedy vyprávět, co mě k tomuto rozhodnutí vedlo. (viz.článek „Běhat? A proč?) Jaké mám plány a cíle a co od toho očekávám. Že jeden reálný cíl a motivace vedou k dalším cílům… A že tedy běhat budu a těch 10 kilásků zvládnu, stejně tak, jako zvládnu i ostatní věci.
Pozorně mě poslouchá, pohladí mě po ruce a pak láskyplně pronese: „Ty můj malý Gumpe.“ A já opět vím, proč jsem se do něj před těmi osmnácti lety zamilovala…
Jak jsem si naplánovala, tak jsem učinila. V pondělí jsem skutečně poprvé po osmi letech vyběhla. Ale - to už je vlastně úplně jiný článek, jak pokračuje moje příprava na běh Prahou dlouhý 10 km…
Helena Skočová
Čtyřhvězda podle Fischera: špína, zápach, střepy v bazénu
V poslední době jsem četla několik článků o tom, jak jsou Čeští turisté v zahraničí považováni za věčně nespokojené hosty, hledající na všem nějaký problém. Tehdy jsem nechápala proč. Nyní... možná... už asi ano...
Helena Skočová
7. Vnímání nové situace matkou versus vnímání dcerou
Zatímco jsem se prala se svými emocemi, náporem strachů a obav, jak budu zvládat náročnou péči o nemohoucí seniorku, jsem zároveň pořád myslela na ty moje nejbližší. Holčičky a manžela. Jak zvládli první den oni.
Helena Skočová
6. Den první - to byl náraz!
Opustila jsem Sarnu. Ten kouzelný správcovský domek letního sídla hraběnek Gessy, obklopený zahradou a parkem, kde teď budou bydlet moje holčičky. A přestěhovala jsem se o 17 km dál, do bytu k babičce.
Helena Skočová
5. Už tam budéééém?
Cesta do Itálie byla krásná, ale dlouhá. Celých těch deset dnů před odjezdem, jsem měla obavu, jak ji budou holky zvládat. Tedy hlavně malá tříletá Saša.
Helena Skočová
4. Pozor na to, co si přejete…
...přání se totiž plní. Někdy však jejich splnění může přijít zcela nečekaně a může mít taky velmi nepředvídatelnou podobu. Takže vás to může parádně zaskočit, tak jako třeba teď mě.
Další články autora |
Trump se vrátí do Bílého domu. Urval klíčové státy, prohlásil se vítězem
Sledujeme online Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách. Získal klíčovou Pensylvánii, jeho...
Nenávidím vás všechny! Hollywood je v šoku z Trumpova vítězství
Šok, zlost, zklamání a smutek. Tak se dá shrnout reakce Hollywoodu a amerických tvůrců na vítězství...
Čeká nás zlatá éra Ameriky, uzavřeme hranice, slíbil Trump ve vítězné řeči
Výsledek amerických prezidentských voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Za jásotu svých...
Vraťte nám kus země, žádá Polsko. Spor by vyřešilo darování budovy ambasády
Premium Ačkoli se zdá, že má Česko s Poláky bezproblémové vztahy, pod povrchem doutná mnohaletý spor. Týká...
V Rakousku bojují o život dva Češi. Jeli na střeše metra, srazil je nadchod
V rakouské nemocnici bojují o život dva Češi, kteří se v úterý ve Vídni vážně zranili při jízdě na...
Mám rakovinu, oznámil ministr Válek. Objevil ji screening, čeká jej operace
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek oznámil, že má rakovinu. Prohlásil to na tiskové konferenci k...
Koalice prosadí zvýšení věku odchodu do penze i nižší růst nových důchodů
Přímý přenos Věk odchodu do penze se má zvyšovat až na 67 let. Na předčasný nekrácený důchod bude mít nárok asi...
Hon na Židy v Amsterdamu, po fotbale propukly násilnosti proti Izraelcům
Nejméně deset Izraelců utrpělo zranění při protiizraelských násilnostech v Amsterodamu po...
Tisíce tun strusky končí na skládce u Dívčic, obec se brání trestním oznámením
Ukončení dalšího navážení ocelářské strusky na soukromý pozemek požaduje obec Dívčice na...
Nemocnice není hotel. Jak zajistit pohodlí rodičům hospitalizovaných dětí?
Přítomnost rodiče v nemocnici dodává hospitalizovanému dítěti pocit bezpečí, zmírňuje stres a podporuje uzdravování. Dlouhé hodiny a noci strávené...
- Počet článků 98
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1441x