Rudé mraky

Tak opět trocha  poezie, někomu se může líbit, jiným ne. Opět dekadence, symbolismus a tocha existencialismu. Tentokrát o válce 

Filip Škarda
Rudé mraky

Hvězdy temné, měsíc taky       
všude pouze rudé mraky.
V mracích těla, kopí, meče,
nikdo jim však neuteče.
Chytí každého, starého či mladého
vezmou živého, vrátí nahého
 a mrtvého.

Co jsou zač ty rudé mraky?
Zná je každý, znáš je taky.
Nosí smutek, hlad a zkázu,
zničí tebe i antickou vázu.
nevíš stále lidský červe,
co z tebe šat i život serve?
Lidé to jsou, zbraně, tanky
zavřou všem života branky.
Válka, tak zní to slovíčko,
divíš se chlapče ? holčičko?