Ubohá výhra, ubohá Prima, ubohý fanoušek

Tak jsme se zase jednou dozvěděli, že není v Evropě slabých týmů. Opravdu tomu tak je? Je pravda, že od porážky 13:0, kterou San Marino utrpělo od Německa skoro před rokem, odteklo už spoustu vody. Ale viděl včera někdo něco pozitivního na hře českého týmu?

Žádný galakoncert přesných přihrávek, přesných centrů, průniků po křídle se nekonal. Občas mi připadalo, že si čeští fotbalisté triko a obličej polili schválně nápoji, které používají, aby v televizi vypadalo, že je to náročné, upocené.

Za celý zápas jsem napočítal asi čtyři sprinty hráčů s lvíčkem ve znaku, z toho tři byly směrem ke své bráně. Ale zase se musím uznat, uchodili hráče San Marina ke třem golům. Jenže ve středu už nám asi hra typu vycházka po Stromovce s míčem u nohy neprojde.

Jasně, že jsou důležitý tři body. Občas je však důležité i skóre, jaké asi bude s Irskem, když jsme San Marinu, kde jsou dva profesionální fotbalisté a v irském týmu asi amatéry budeme hledat těžko.

Můžeme ocenit snahu Kollera, který běhal i do prostor, které mu nejsou určené, aby rozhýbal tu zvápnělou kostru českého týmu. Marek Kulič už je dlouho z formy, nevěří si, nepředvádí to, co ho dovedlo z Mladé Boleslavy do Sparty, ale stejně nastoupí v základní sestavě. Stanislav Vlček je samozřejmě brejkový hráč, ale kdo centroval na poslední gol – kupodivu oproti včerejším trendům přesně.

Utrpěli jsme tedy výhru a budeme stavět novou taktiku, protože budeme hrát bez Jana Kollera. Sice je povolán Libor Došek, ale přiznejme si nedosahuje takových kvalit jako Koller, neumí si pokrýt míč, prohrává hodně osobních soubojů (pokud to není Zlín či jiný tým ze spodní části ligové tabulky), má slabší střelu, nepřesné přihrávky.

Co můžeme čekat ve středu? Má pan Brückner ještě toliko invence, aby vymyslel něco jiného, než kulišárny při standardních situacích a styl všechno na Kollera/Lokvence/Doška?

Další pohromou pro českého fanouška bylo, je a bude to, pokud budou vysílány zápasy národního týmu a případně i zápasy na ME v komerčních televizích. Z tupého čitače titulků ve sportovních zprávách opravdu dobrého komentátora neuděláte.

Marně jsem několikrát přemýšlel nad tím, proč vidím Marka Jankulovského v dolní části obrazovky a komentátor mne přesvědčuje o tom, že útočí po pravé straně? Copak to nevidí, copak neví, že Jankulovského má na rozestavění českého týmu nakresleného vlevo, že má silnější levou nohu atd. atd.

Vrcholem ovšem je, když si komentátor splete Fenina s Kuličem. Opravdu jsem netušil, že to jsou identická dvojčata, že jsi sou vizáží i herním stylem tak podobní. Občas jsem se modlil, aby pana komentátora Radek Drulák raději nepouštěl ani ke slovu. Jeho komentář byl přesný, i když pro některé možná i nepříjemný, protože seknul do živého masa.

Náš tým není v pohodě, neklape to, jako to třeba klapalo proti Slovensku před rokem. Vázne kombinace, není v tom žádná invence, jede se prostě podle namalovaných tréninkových schémat.

Vrátím se zpět k výkonu komentátora, který nám po skončení reklamních blogů, které zabraly více jak deset minut z patnáctiminutové přestávky, oznámil po deseti minutách, kdy už běžela druhá půle, že ze zúčastněných týmů, ani jeden nestřídal. Informace tedy opravdu užitečná, něco ve stylu nádražního hlášení: „Před deseti minutami odjel vlak do Prahy, kdo jste nenastoupil, měl jste si ho najít sám.“

Nezbývá nám tedy, než se modlit, abychom postoupili na ME, než se modlit, aby se potencionální komentátoři ME zlepšili ve svých úsudcích, komentářích a projevech.

Protože jinak se asi dám na politiku a první zákon, který navrhnu, bude o znárodnění přímých přenosů národních týmů. Proč nevysílat národní týmy v národní televizi?