PS PČR aneb "Velmi křehké nevztahy"

Určitě jste někteří dnes sledovali celoodpolední drama, které se odehrávalo v poslanecké sněmovně. Řekl bych, že to bylo krásné divadelní představení za naše koncesionářské poplatky. Aspoň už nemusím hledat lístky do divadla na nějakou tregédii či komedii. Mé koncesionářské poplatky mi to plně vynahradí v případě, že se budou konat obdobné debaty nad dalšími ekonomickými kroky vlády.

Zjistil jsem, že příští rok už si nebudeme připomínat čtyřicet let od vpádu "zpřátelených" vojsk do tehdejšího Československa, ale budeme pokládat věnce k památníkům prvního balíku reformy veřejných financí.

Samozřejmě v případě, že jste volili ODS či jiné obdobně orientované strany půjdete za rok v průvodu, který bude spjat s pádem vojsk. V případě, že jste voliči ČSSD a KSČM půjdete v průvodu, který bude nejspíše nepálit čarodějnice, ale podobiznu pana Kalouska či Topolánka a budete se klanět před sedící sochou sociálního systému, který bude nenápadně připomínat pana Paroubka.

Dle pana Ratha se budeme dle nové reformy všichni léčit jen chininem a klystýry a pan Rath nám bude nosit bonboniery a krmit nás, aby nám pan Julínek mohl škodolibě pumpovat žaludky, protože jsme přece všichni simulanti.

Dověděli jsme se, že příští volby už jsou vlastně rozhodnuté, že k nim nemusíme chodit, protože je vyhraje pan Paroubek se svojí sociální demokracií, která získá lidskou tvář svou schopností sebereflexe a modernizace.

Navíc se vlastně dle některých nehlasuje o zákonech, ale o jednotlivých literárních dílech starých klasiků. Nerad bych bral jednotlivým poslancům jejich ideály, ale jejich jednání ani tak nepřipomíná staré dobré taškařice, ani klasické tragédie, ale spíše nepovedené české telenovely.

Jen jedno se musí nechat, když už se blížilo finále, přišel náhle zvrat v podobě žádosti a trapného vystoupení pana Ratha. Uslintaný pejsek pana Paroubka ale  nepochodil. Hlasování se konalo i přes jeho úžasně nabubřelý výraz ve tváři, za který by se nemusel stydět ani El Bunda. Dobrý pokus o situační komedii.

Reforma nakonec prošla.

My si můžeme vzít následující ponaučení:

1.) Každý se musí během následujících 365 dní rozhodnout, jaké výročí bude za rok slavit.

2.) Koupit si chinin, klystýr, abychom ušetřili jedno € za návštěvu obvodního lékaře.

3.) Nemusíme vlastně chodit k volbám, protože už známe výsledky.

4.) V poslanecké sněmovně se vlastně nehlasuje o zákonech, ale o literárních dílech.

Člověk se prostě učí celý svůj život. Nezbývá nám než: "Učit se, učit se, učit se."