Z jižní Moravy k řece Moravě, do Uherska a ještě o kousek dál.

Uváznout na jižní Moravě neni žádné umění, zvláště pro holdující vínu. To však neni můj případ, tak se posunu zase o kousek Moravy dál.

VŠECHNY OBRÁZKY JSOU KLIKACÍ

Základem zdravé výživy je dobrá snídaně. Třeba bramborový hemenex.

Teprve potom lze navázat na předešlou fotoreportáž. Tak kde jsem to skončil...Ze Sokolnic nahoru k Mohyle míru vedou dvě cesty. Pro zdatnější cyklisty přímo proti vrstevnicí, pro všechny ostatní naokolo.

Z druhé strany se pod kopcem rozkládá obec Prace, která dala slavnému návrší název a dál po silnici do Slavkova, i když malinko bokem...zhruba v tomto místě, prošli v průběhu bitvy v různém čase všichni tři císaři a o něco později, jsem se tu několikrát zastavil také. Zřízeno Československou Napoleonskou Společností,

které mám čest být členem.

Představte si tři císaře, kdy jeden z nich je geniální vojevůdce, zbylí dva amatéři a ruský car ještě k tomu namachrovanej. Jak to asi mohlo dopadnout. Zvláštností ale je, že žádný z nich neni v oblasti vysochán, natož jako Napoleon na rodné Korsice. Samostatná fotoreportáž z Korsiky ZDE

 Jen generál Kutuzov má v Křenovicích sochu, a to si v bitvě zrovna moc nezavelel. Zde měl před bitvou štáb.

Byl to tehdy mazec.

V dnešní době si tu v době výročí bitvy hrají kluci na vojáky. Za každého počasí.

Vojáci mají tendenci k rabování, zvláště když se dozví, že v kazematech točí Starobrno. Potom udělají vše, aby na místě byli co nejdříve.

Sochy a válčení mám za sebou, a teď mnohem hezčí uniformy, a taky v Křenovicích.

...fialová, to je moje.

Honem za dalším hezkým, což slavkovský zámek určitě je,

i když na něj z druhé strany něco promítají.

Ve Slavkově mě nečekaně překvapil příjezd legionářského vlaku.

překvapil, ale foťák nezaskočil.

Nedaleký zámek v Bučovicích ukrývá excelentní nádvoří a fontánu.

Hned mě napadla podobnost s jinou, která se občas zadařila.

 a  k tomu stylové občerstvení...no nic, jede se dál.

Teď to bude trošku fofr, silnice E50 směr Buchlovice. Přejezd Chřibů. Kvalitní povrch, bezva zatáčky...tam si na nás přecejen dávejte o malinko víc pozor. Ovšem jak předvádí Petr, jde to bezpečně a k tomu ještě efektně.

Ne že by na Moravě nebyla slavná silnice E55, ale kšefty už tak nejdou, což se nutně muselo projevit v údržbě komunikace. V zimě se prý dokonce neudržuje.

Buchlovice. To už je pohoda v klidu,

a to ze všech stran.

Nejednou je všechno skoro na dosah. Tento kostel a poutní místo snad každý zná, ale z tohoto pohledu třeba Velehrad hned nepozná.

Další kostel v nedalekém Starém městě u Uherského Hradiště. Úplně jinak jiný.

Ať se to někomu líbí nebo ne, každopádně poslouží jako dobrý orientační bod do nedaleké bonsai zahrady nebo přesněji bonsai muzea Isabelia,

největšího ve střední Evropě.

V oblastí je také pozoruhodná architektura

a nikdy nezavírají.

Největší řeka Moravy je Morava. V úseku cyklostezky Baťův kanál, kolem ní vede pohodovka i pro ty nejméně zdatné.

Kanál vede z části po řece Moravě a z části je spešl vybudován s hloubkou 1,5 a šířkou 12 metrů. Aby to po vodě nebylo moc z kopce, je na trase třináct plavebních komor.

Pokud se v komoře zrovna nevěnujete obžerství,

lze spatřit mnoho zajímavého. Třeba ve Strážnici skanzen lidové architektury.

...někdy si říkám, že ten Honza zase tak hloupej nebyl...

v Napajedlech úžasnou radnici

v Bzenci zajímavě pozoruhodný zámek

a nebo v Kunovicích vzpomínku na delfíny, kteří se svého druhohorního času v řece proháněli. Evoluce je časem přetvořila na vzdušné plavce.

Mezi Vnorovy a Rohatcem tvoří řeka meandry a motorovým člunům je zapovězena. Ale i tak to jde. Jen hezky s pádly v ruce. Úsek je to však velice nebezpečný,

a někdy to vyjde jen tak tak.

Ale ani o zábavu neni nouze, zvláště když se po zadku sjíždí strmé pískové břehy. Jen nevím, jestli se to může.

Ono ani tak nejde o nějaké nařízení, či paragraf, ale v oblasti žijí pouze indiáni, a Ti nemají bledé tváře zrovna v lásce, a kdo by chtěl mít kanoe děravé jako ústa staré ženy, a to v lepším případě.

Kdo neholduje vodním sportům ani postávání u mučícího kůlu, přejede sem tam nějaký most. Třeba v Uherském Ostrohu

a může dojet třeba k zámku v Uherském Brodě s expozicí Jan Ámose Komenského,

případně objeví klidovou zónu v Uherském Hradišti.

 a odtud, proti proudu už čeká noblesní Kroměříž.

Pro správný úhel a pohled stačí trošku drzosti a fotit lze i z uzavřeného balkonu zámku.

Turisté se v oblasti pohybují všemi možnými prostředky.

Některým to po svých trvá, ale kam spěchat.

i motorkáři bez rozdílu obsahu a věku často zastavují,

třeba na občerstvení.

zvláště pokud se koná nějaká nezištná akce. Pak je o noční program postaráno a pokračovat dál na sever lze až příště.

POKRAČOVÁNÍ Z MORAVY PŘES VALAŠSKO DO SLEZSKA