To se nám ten podzim zase pěkně vybarvil.

Každý malíř si tajemství svých barev pečlivě hlídá, podzim ale nemusí, má jich každý den tolik, že by se uhlídal, ale to on nemusí, protože je stejně nenapodobitelný a nikdo jiný to tak neumí.

Dlouhých komentářů netřeba, bohatě stačí, když uvedu jen místo focení.

Do barvení podzimu nemá člověk co kecat, maximálně může přispět, kvalitou silnic,

případně přidat pár větrníků. Někde mezi Svitavami a Křenovem.

Údolí Moravské Sázavy.

Svoji zemědělskou činností člověk občas vytvoří přijatelné rozhrání.

Jako třeba ve Žďárských vrších.

Taky se mu občas podaří vložit do přírody svoje stavení, které celkový ráz nekazí. Vesnická památková rezervace Krátká u Sněžného.

Pod Rohoznou.

Před Jimramovem.

Blatiny.

Borovnice.

V konfrontaci však člověk s přírodou prohrává. Adamovské stráně.

Svitavy, park Jana Palacha.

Loučná nad Desnou zámecký park.

Obdivujeme nejen panoramata, ale i jednotlivé modely. Orlické hory.

Dolní Lipka.

a ještě jednou Slavkov. Výše uvedený strom vidíte vpravo. Samostatná fotoreportáž ZDE

Kousek od Bystrého, Hartmanice, kaple svatého Jana Nepomuckého. U ní jsou náhrobky bysterské hraběnky Marie Rebeky z Hohenembusu a baronky Emestiny z Langetu, poslední majitelky bysterského panství. Tak, a teď víte možná víc než domorodci a už mlčím.

Jeseníky, směr Karlova Studánka.

Žďárské vrchy.

Nad Blanskem, Rudice zatopený kaolínový lom.

Hřebeč, haldy, součást okruhu Důlní stezky. Více viz fotoreportáž ZDE

Jedete a jedete po důlních stezkách a lístí pod vámi šustí, šustí a šustí.

Pohled z vyhlídky na Hřebči do kraje u Moravské Třebové.

Svratka.

Labe.

Orlice.

Svitava.

ale v botanické zahradě, třeba v Brně, je vlhké teplé léto furt.

a v Olomoci suché mexické taky.

A tak už jenom jedna povinná fotka u Vírské přehrady,

a pak už zazimovat stroj. Polička, pivnice u nádraží.

Mimochodem, poličské pivo vůbec neni špatné.

Předchozí fotoreportáž PARNÍ LOKOMOTIVY.