Slavkov 2012, Bitva tří císařů. Fotoreportáž z bitevního pole.

Bitvy se skutečně zúčastnili tři císaři. Napoleon, císař francouzský, který drtivým vítězstvím naplnil svoje politické ambice a vojenského genia, bojechtivý imperátor vší Rusi Alexandr I, zahrávající si s myšlenkou, že sám povede

Náměstí a slavkovský zámek v době konání oživá jarmarkem.

a bojovými ukázkami, které se konají v rámci vzpomínky na bitvu o víkendu nejbližším 2.prosinci, kdy se roku 1805 konala...Však také hned ráno jednotky napochodovaly do zámeckého parku trénovat a

pilovaly na odpoledné různé vojenské dovednosti. Například vyrovnání řad, což je u císařské gardy obvzlášť důležité.

Zrovna tak střelbu, což je důležité zase pro diváka, který chce nejenom viděl, ale i slyšet a

 a pořadovou přípravu, aby se vojáci nechovali jako hejno neorganizovaných civilistů.

Protože se jedná o činost, kdy se jednotka může zatoulat, mají rodiče svoje děti raději pod dohledem u sebe.

Trénovala i...v dnešní terminologii řečeno...Napoleonovo námořní pěchota.

Těžko na bojišti, lehko na cvičišti. Kdo jiný by to měl vědět lépe, než tento host. Příslušník šesté kavalerie americké armády.

Je důležité, aby vojákům nebylo jen do kroku, ale také do zpěvu.

Nad vším dohlížel generální štáb a

velitelé jednotlivých vojenských složek. Artilérie, kavalérie a infantérie. Tedy dělostřelectva, jezdectva a pěchoty.

Ale i voják je pouze člověk a když má vycházku, rád vyrazí do ulic,

případně vyhledá občerstvení.

Vojáci však dobře vědí, že se zbraněmi je přísně zakázáno chodit mezi prostý lid,

mohli by na bodáky v nestřeženém okamžiku napichovat všechny možné dobroty.

Chvíle nejočekávanější se blížila a na cestu vojákům zatočil do kroku tento flašinetář.

Nejdříve bylo na bojistě přemístěno dělostřelectvo,

potom se dostavili kyrysníci a kyrysnice

a napochodovala pěchota.

Když Securite pustila na bojiště poslední jednotky, bitva byla už v plném proudu.

Boje byly lité a nelítostné.

Jezdectvo vyčkávalo na nejvhodnější okamžik útoku,

pěchota manévrovala,

střílela a

dělostřelectvo pálilo o sto šet.

Přestože o vítězství už předem rozhodly dějiny, spokojeni byli nakonec všichni. Jak vítězové,

tak poražení.

 Na závěr byl na slavkovském náměstí odbubnován mejdan,

spojený s velkolepou přehlídkou vojsk.

Jako když řízne...

ve vzorných rozestupech

I když se tak na první může zdát, protože důstojník musí být věčně nespokojený,

dobrou náladu měli všichni.

Úplně nakonec, úderem osmé bylo vše zakončeno tradičním

Po veškeré slávě se všichni vrátili do svých vytopených bytů, vojáci na svoje ubikace.

a na bojiště a do zámecké zahrady se vrátil klid.

V neděli proběhl u Mohyly míru pietní akt na památku všech padlých.