- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Zcela okouzlující blog a za něj a
Souhlasím, až na tu bezstarostnou polohu na zádech. Já nosila hyperaktivní děti. Ležela jsem v nemocnici asi 14 dní před porodem a zatímco ostatní miminka se už spořádaně a zodpovědně chystala na cestu ven, moje dcera dělala kotrmelce.
To už je tak dávno, že si to nepamatuju, ale určitě to byly bezstarostné časy.
Já si ho teda nepamatuju. První (dost matná) vzpomínka pochází z léta 85, i když máma tvrdí, že tohle se stalo až 87... Pak by ovšem nebyla první.
Jaromíre, hezky jsi to napsal
Jaromíre souhlasím... jsem o tři páry let mladší, ale zažila jsem skoro totéž, jen ne na haldách uhlí, leč na jiných haldách (kamení a pod), hodně taky na stromech, kde jsme měli své dětské útočiště a já byla lepší než kluk (skoro vždy jsem tam vylezla první a zabrala si sedátko). A stejně jsme měli, kromě prenatálního věku, hezčí dětství než mají dnešní děti.