Přemysl Otakar II. - král železný, zlatý a na Moravské poli nezrazený.

Dnes je tomu 746 let, co na zmíněném poli Rudolf I. Habsburský porazil českého Přemyslovce. Učili jsme se, že byl zrazen spolubojovníky. Není to tak jisté, vlastně to vůbec není jisté. Co všechno dnes víme?

Jako druhorozený syn krále Václava I. a Kunhuty Štaufské byl nasměrován k církevní kariéře, což mu příliš nesedlo. Vedl rebelii proti otci. Po usmíření a smrti prvorozeného Vladislava, se stal dědicem přemyslovského trůnu. Obratný politik a obávaný válečník, muž své doby. Díky Horám Kutným byl spíše stříbrný než zlatý, železným ho nazývali kumáni.

V době jeho největší slávy spadala pod českou korunu území přes Alpy až k Jaderskému moři. Sahal po římské koruně, ale k dobrým mravům tehdejší doby patřilo zvolit slabého a dobře ovladatelného panovníka. Tím vypadl z nominace. Do popředí se vyšvihnul Rudolf I. Habsburský, zvolený roku 1273 římskoněmeckým králem bez Přemyslova vědomí a přítomnosti. Český král patřil dědičně k sedmi kurfiřtům, tj. volitelům panovníka Svaté říše římské s čestnou funkcí arcičíšníka, a tak není divu, že byl dotčen a s volbou nesouhlasil. 

Obratnou a populistickou politikou Habsburk izoloval Přemyslovu rakouskou podporu a začal kámošit v Uhrách. Když se schylovalo k vojenskému střetu, vzplál v Čechách odboj šlechty. Na dvou frontách se bojuje těžko, a tak Přemysl zvolil menší zlo a v roce 1276 se Vídeňský mírem vzdal rakouských držav. Tím Přemyslova sláva začala blednout, až nakonec 26.srpna 1278 na den svatého Rufa vyhasla úplně. Oba panovníci se střetli v dolním Rakousku mezi Dürnkrut a Jedenspeigenu na Moravském poli.

V raném středověku bylo válčení čestným a rytířským zaměstnáním. Z očí do očí, jako na turnaji. Bez lsti a velkých taktických manévrů. Nepsané pravidlo Habsburk porušil. Dnes je návrší holé, ale tehdy bylo z části pokryto lesíkem a za ním se skryla část rakouské jízdy, jistého Ulricha von Kapellena, připravena železným pánům vpadnout ze zálohy do boku. Pro čestného rytíře věc nepředstavitelná. Stál jsem na bojišti a představil si hradbu železných pánů, drtící první řady nepřátel, když v tom jeden z nejvěrnějších, Milota z Dědic, zpozoruje nebezpečí. V dobré víře odpoutá část vojska od hlavních sil a změní směr útoku, aby předešel napadení z boku, což se ostatním jevilo jako opuštění bojiště. Jednotný šik a disciplína se rozpadají, do myslí se vkrádá slovo zrada, která dodnes přetrvává nejenom v učebnicích. Je to už ale pouze mýtus, výsledek bitvy předurčil „nečestný“ výpad do boku útočícího vojska.

Český král padl nebo spíše byl ubit, a protože jeho následník, kralevic Václav, byl ještě dítě, nastaly pro české a moravské země zlé braniborské časy. Tak to byl náš první významný dotyk s Habsburky.

Ale i tak...nevidím u nás v současnosti ani vzdáleně politika podobného formátu, natož kterého by respektovala celá Evropa.

Zámek Dürnkrut

Jedenspeigen

A mezi nimi hned u hlavní silnice památník bitvy na Moravském poli.

Když se podíváme na text podrobněji, zjistíme, že je zde Přemysl Otakar II. uveden jako Otakar Český, což koresponduje s tím, že v německých zemích byl „znám“ pouze jako Otakar.

Předešlý tématický článek BITVA U LIPAN

Zdroje: Jaroslav Kosina Světové dějiny, Josef Frais Slavné prohry a slavná vítězství koruny české, Královská trilogie, tým autorů, Dějiny koruny české, tým autorů, Panovníci českých zemí, tým autorů a další.