podobne

si me pred lety prisvojilo malicke mourovate kote. Mam domek, u nej vetsi dvorek a na dvorku 2 psy. Kdyz jsem jim byla dolit vodu, uslysela jsem mnoukani v rohu stodoly. Nedalo mi to, vylezla na zebrik a tam v dire vedle tramu vykrikoval do sveta svoji smulu mrnavy, odhadem tak 5 tydenni, kocourek. Protoze stodola je pro kocky snadno dostupna, nechala jsem tam prcka se slovy "neboj, mama prijde". Pozdeji vecer jsem sla na prochazku s jednim ze psu, a u silnice jsem nasla srazenou kocku. Ocividne to byla matka meho nalezence, pri blizsi prohlidce jsem zjistila, ze jeste donedavna kojila. A tak jsem Fenriho, jak jsem kocourka pojmenovala, ubytovala ve sve garazi. Dnes je z nej velky silny kocour, ktery oba psy povazuje za nejlepsi kamarady, rano me vyprovazi k vratkum a odpoledne vita, kdyz se vratim z prace.

Jste Clovek s velkym srdcem

a my kocky Vam to nikdy nezapomeneme,  do smrti Vas budeme ctit a milovat....mniau mniau

Taky máme kotě naděleno..

s podzimem se k nám taky  dotoulalo a už si jen lebedí....

Jestli je kotě z nebes silně pochybuji

...sedělo to v prostředku silnice, hubený, prochladlý. Sebral jsem to a dal na zadní sedadlo, tam sedává moje čuba. Umyla si to, nechala žrát ze svý misky, pustila si to do pelechu. Potvora, vybrala si vánoční dárek sama. Nic jiného nedostane.

- a mimochodem, jak se kotě odnaučí mazat mi rozdělanou práci na počítači? Skrývat cigarety za knihovnu? Skákat mi v nici na hlavu?

Re: Jestli je kotě z nebes silně pochybuji

:-)

já jako

kočičí máma děkuji

Pěkné,

tak ať Vám malá šelma zdárně roste...

Milé ...

...