O tom, jak jsem si málem koupil inkontinenční vložky.

Reklamní urologické přestávky patří nedílně k výdobytkům televizní doby. Při jedné z nich jsem k vlastnímu úžasu, patrně nedostatečným přísunem tekutiny, zůstal sedět a díky tomu objevil prostenal.

Bylo jasné, že promlouvá ke mně. Stačí několik tabletek, podle reklamního klipu vlastně jen jedna a spíte, spíte a spíte, dokud vás neprobudí hlad.

Dříve jsem reklamní vstupy proběhal, dnes jsou moje nejoblíbenější a hlavně inspirující. Bohužel jsou však krátké a často přerušované, dokonce i filmy pro pamětníky a pohádkami. Letáky jsou sice fajn, ale kde vzít jistotu, že distributor nezapomene schránku naplnit, což telka eliminuje.

Kde jinde se třeba dozvíte, že i banku můžeme mít rádi. Na dva kliky založíte účet, a na třetí přidají kartu, použitelnou hned na tři způsoby. Vybrat hotovost v bankomatu nebo platit bezhotovostně. V místech bez bankomatů, a kde karty neberou, pak platí použití třetí.

Doby, kdy kuchyně hyzdily různé mixéry a pánve určené k přepalování tuku, jsou v nenávratnu. Dnes umí jeden přístroj všechno a navíc se dá snadno umýt pod kohoutkem. Úklid, jak by smet. Nikdy nebyl snazší, pryč jsou doby podomních prodejců vysavačů, kteří vám doma předvedli, jaký jste čuňata a ještě vás nutili prolistovat katalog roztočů.

Proč bych utrácel za drahou posilovnu, když se dá cvičit na univerzálním stroji a s úsměvem sledovat Pepiho, jak na jiném univerzálním stroji všechno nakrájí, umíchá, rozšlehá a na závěr dietně uvaří.

A nebo Thermolka. Jen díky televizi víme, že je ideální na klouby, na záda na svaly, na slepý střevo, na všechno.

Senioři chodí pozdě spát a brzo se probouzí, a tak pro ně neexistuje přívětivější slogan, než do půlnoci objednáš, ráno máš. Krátký spánek orámovaný užitečnou zábavou, a ještě stihnou být na osmou u doktora a navzájem se v čekárně informovat o ranním nákupu bez pokladní fronty.

Ale ani skvělé výrobky z reklam nejsou pro všechny. Co jsou mi platné vlasové preparáty, po kterých se jediný koneček neroztřepí a všechny se lesknou, když vzácný vlasový torzo mám natolik krátký, že se ještě ani nestačí třepit a místo vlasů se mi leskne celá hlava. Když ji umývám, tak si při té příležitosti opláchnu i vlasy.

Úplně jsem zapomněl na inkontinenční vložky. Tak tenké, tak pohodlné, nikdy neprotečou na diskošku jak dělané, navíc s prostenalem vytvářejí dokonalou symbiózu. Co prostenal nááááhodou nekontrolovatelně pustí, vložka uchová. A když jich mají v akci o pajsku navíc, no to už vůbec.

foto Jaromír Šiša