- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Souhlasím, i přes výhrady k některým jmenovaným, z nichž se naše dějiny mohou samou radostí potento.... Každopádně není třeba trpět malostí.A když nic, máme krásné ženy, pivo a semtex, na což se celý svět může dívat přes kontaktní čočky
a jsem si jist, že pivo se nehorší, naše ženy jsou stále krásnější a krásnější a semtext jsme ještě vylepšili, tak proč nebýt hrdý, vždyť se jedná o tři veličiny, které hýbou světem.
Ahoj Jaromíre,je to moc hezky a vtipně napsané,líbí se mi to,dávám Tvoje články a fota na novou sociální síť REXVOX a setkávají se s kladným ohlasem,někteří je i znají,moc zdravím Zdena
ahoj Zdeno, díky sece nevím co to REXVOX je, ale rohodně mi to nevadí.
Jaromíre, moc pěkný článek, pěkné shrnutí dějin Čechů, Moravanů a Slezanů, tentokrát viděno především kladně. Pobavilo mne to a dalo mi dobrou náladu do začátku týdne. To myslím vážně.
Pár poznámek:
- 2 opravy: Václav IV -> Václav III, Václav -> Václav VI
- Třicetiletá válka byla jedno z nejtemnějších období dějin českých zemí, velká část obyvatelstva tenkrát zahynula. Byla to na území českých zemí také především občanská válka a ty jsou vždy strašné. Většina důstojníku ve švédské armádě tvořili Češi a Moraváci. V českých zemích stále dosti obdivovaný J.A. Komenský byl válečný štváč. Štval Švédy do války, kreslil jim mapy. Až když bylo jasné, že Habsburkové české země neztratí, tak byl pro mír. I po vědecké stránce byl na svou dobu značně zaostalý, v jeho stěžejním díle vycházel z doslovného pojetí Bible, Země mu byla středem vesmíru atd.. Byl to takový křesťanský fundamentalista. A to napsal v době, když už byla renesance.
- Tzv. období temna zase až tak temno nebylo, to píše sice Jirásek a pod. 21 českých pánů bylo popraveno, přišla k nám německá a rakouská šlechta atd. Pak probíhala dosti násilná katolizace obyvatelstva; ve stylu dnešního Holywoodu, krásné kostely a pěkné mše, aby se lidi pobavili, umravnili a nezlobili. Bylo to však možná lepší řešení, než kdyby se k moci dostali extrémní z protestantů. Ti by se mezi sebou asi zase jen hádali a byli by mezi nimi tahanice o moc a války.
- První republika byla směs především čtyř národů. Bohužel se nevytvořila po vzoru Švýcarska Česko-německo-slovensko-maďarská konfederace. Jmenuji ty národy v pořadí počtu obyvatel, německy mluvích jich bylo více než slovensky mluvících. - No a konce: Němci vyhubili a vyhnali Židy, Češi pak vyhnali Němce, spousta schopných a podnikavých Čechů, Moravanů a Slezanů emigrovala.
Jaroslava přečtěte si úplně poslední větu celého článku pod videem :-)
docela by mě zajímalo, zda by se dal najít citát někoho opravdu zasloužilého, činy či myšlenkami velkého a významného člověka, který sám o sobě prohlásil, že je na sebe a své dílo hrdý.
Slyšeli jste snad někdy o Edisonovi, že by byl hrdý na své vynálezy, či Masaryka, že je hrdým Čechem ...............Ja nikdy a nikoho. I když by na to měli zcela jistě právo - na rozdíl od jiných "hrdých".
Myslím ale, že svého času Neználek byl často na své činy a myšlenky hrdý. A zcela určitě to byl i hrdý občan Kvítečkova.
argumentačně jste pro naši hospodu jak dělaná, někdy se stavte.
S tím Bismarckem to není tak jisté, jak by to bylo.
V roce 1848 neměl Bismarck ještě vůbec žádný vliv. Ztroskotání Frankfurtského sněmu ho ale přivedlo k přesvědčení, že revoluce se nedá dělat shora a že národní sjednocení Němců je nutno provést shora, tedy obratnou politikou nejsilnějšího panovníka německého prostoru. A když se mu povedlo stát se Pruským kancléřem, zařídil to.
A o Češích se vyjádřil přibližně v tom duchu (přesnou citaci z hlavy nedám), že Češi si nepřejí nic jiného než vládnou si ve svém zemi sami a jiným do jejich věcí zasahovat nechtějí a proto bude lépe nechat je na pokoji.
Myslím, že hlavním důvodem, proč odmítl sebrat Habsurkům Čechy a připojit je k německé říši (a proč se tedy stal zastáncem maloněmectví a odmítal pangermanismus), bylo dominující katolické náboženství v celých Čechách a příliš velký podíl slovanského jazyka. Připojení Čech by totiž velmi zkomplikovalo jeho kulturkampf, zaměřený právě proti slovanskému jazyku (Slezsko, Lužice, Pomořansko, Západní Prusko, zabraná část Polska) a proti katolictví (Slezsko a zabraná území polská). Jeho kulturkampf se opíral o většinu v parlamentu a o tu by anexí Čech přišel.
Takže kdyby se nám v roce 1848 podařilo osvobodit se z habsburské říše, možná by se právo Prusko pod vlivem Bismarckovým stalo garantem naší nové státnosti. A dějiny celé Evropy by byly radikálně odlišné (a možná horší).
víte jak to je....to jsou věčná historická kdyby
V Olomouci byl zavražděn Václav III. ne IV. To mě ještě ze školy zůstalo v paměti. Nejsem první, píše to tu níže i pan Hledík. Jinak stačí se začíst do dějin ostatních evropských států ( a nejen jich) a máme zde obdobný výčet činů slavných i zavrženíhodných. Nejsme o nic horší než evropští občané.
zopakuju ještě jednou....přečtěte i poslední větu pod video ukázkou.
1306 byl zavražděn Václav III., pokud je mi známo... jinak až na nějakou tu gramatiku (budiž Ti odpuštěno jakoé vždy, Jaromíre) vcelku pěkný souhrn ;-) i já jsem hrdý na to, že jsem Čech, ač jsem umíchán převážně z Germánů...
Zbyňku, kdybys dočetl úplně do konce...Václava mi jistě odpustíš.
Mohu být ráda, že jsem Češka (Němka, Švýcarka, Irka), ale nikdy ne hrdá.
Hrdý může být člověk pouze na něco, co sám vykonal, o co se sám zasloužil, jak vychoval děti, ale nikdy ne na to, co mu spadlo samo do klína a co se stalo pouze místem a rodiči samozřejmostí.
Karel IV mohl být snad hrdý na říší, kterou vybudoval, ale nikdy ne na skutečnost, že byl po otci Luxemburkem.
Řečičky o tom, že je někdo hrdý být Čechem (Němcem, Švédem či kýmkoliv jiným) jsou pouhou ubohou výmluvou těch, kteří jinak na nic jiného hrdí být nemohou !
dobrý den nehrdá Alenko, říkal jsem si, zda se stavíte s nějakou myšlenkou, rozhodně jste nezklamala. Právě podobné řečičky občas slýchávám.
Jsem hrdá že jsem Čech, k tomuto poznání jsem se dostala díky výchově babičky a rodičů. Vlastenectví a národní hrdost, to byla slova, která byla u nás často slyšet. Babička zažila obě světové války a protože byla jak dobrý posluchač, tak i vypravěč, byla studnicí příběhů, které nám vyprávěla a díky tomu, že jsme neměli televizi, jsme naslouchali a ukládali jsme si je do své paměti pro příští generaci
Dnes v době televize a počítačů se mnohé změnilo, sledujeme cizí příběhy a vlastní zůstávají nevyřčeny. Přesto jsem se snažila i mým dětem občas z života našich předků něco přiblížit, protože vím, že později, stejně jako já nyní, se o minulost budou zajímat.
O historii ráda čtu, poslední dobou je docela dobrý výběr a jsou to knihy, které by si každý Čech měl občas přečíst, aby si uvědomill, že dějiny se stále mění, že tato doba s cizími nápisy, používáním cizích slov a preferováním všeho co není z Čech již tady byla a nevydržela. Našli se takoví, kteří se snažili vrátit lidem národní hrdost a podařilo se.
Věřím, že se tak znovu stane a začneme zase spoléhat sami na na sebe a ke svému rozkvětu nebudeme potřebovat takové spojence, kteří nás více brzdí, než posunují kupředu.
úplně Vám podepíšu, že povědomí k čemu patříme formují už rodiče. V mém případě to bylo zrovna tak.
Článek zajímavý, nicméně nic to se mnou neudělalo. Nezačal jsem se dmout pýchou, nezačal jsem o nic víc než dříve vzhlížet k tzv. českým velikánům, nezaslzelo mi oko nad mým cynismem.
To, že jsem Čech, mám v dokladech. Mám české rodiče a umím (stále ještě) mluvit česky. Tím to ale také končí. Dlouhou řadu let žiji na pomezí Anglie a Skotska. Vystudoval jsem tady medicínu, mám zajímavou práci laboranta v místní nemocnici, mám skotskou přítelkyni a až jednou přijdou děti, budou to Britové a národnost jejich táty jim bude úplně volná.
Mimochodem - jedním z hlavních důvodů mého odchodu z Čech byla právě ta atmosféra v tamní společnosti. Nesnášenlivost, závist, korupce, intriky, nemožnost prosadit se bez protekce, potlačování schopných odborníků (aby nedošlo k omylu - nemluvím o sobě!!) a naopak vyzdvihování různých "dr. Cvachů", jejichž jedinou schopností je pouze prázdné žvanění.
Podívejte se jen, co se s Českem stalo za posledních 20 let. Kde zůstala ta hrdost při schvalování různých investičních pobídek zahraničním firmám? Kde se skrývá ta zdravá pýcha na to, že jsou Češi, u lidí, kteří stojí 8 hodin u šicího stroje a vyrábí za mizernou mzdu autopotahy pro německé automobilky?
Kam se poděla hrdost na české strojírenství, když významné firmy skoupila zahraniční konkurence a buď výrobu úplně zastavila, nebo omezila na pouhé montovny z dovážených dílů. A mohl bych ještě dlouho pokračovat. Z pohledu konzervativních Britů je to něco nemyslitelného! Mí zdejší přátelé mi řadu věcí ani nechtějí věřit. Ale to je na samostatný článek...
Prostě - s českou hrdostí bych to až tak nehrotil. Není toho tolik, na co bychom za poslední roky mohli být hrdí. A pouze z historie také věčně žít nelze...