Na pivní a gulášový slavnosti přijeli i věčně mladí veteráni.

Pokud je k pivu co zakousnout, přeje počasí, přijedou famózní veteráni a ještě se k tomu soutěží, jsou vytvořeny všechny podmínky pro lidovou zábavu. Právě tak tomu bylo na Svitavských pivních slavnostech.

OBRAZKY JSOU KLIKACÍ.

Podmínkou pivních slavností je, že se musí zúčastnit minimálně tři účastníci, jinak se jedná pouze o pivní zasedání.

Pokud se účastníku sejde víc, jedná se o slavnostní pivní zasedání.

Máme na náměstí mobilní kavárnu Floriánka. Stačí poskládat pár palet a už se zasedá.

Někteří účastníci byli jako u vytržení a před zasedáním neměli čas ani sesednout.

Některý účastnice se zase připojily aktivně.

Pokud se taky soutěží, pak hlasující obejdou příslušný počet stánků a hlasují podle svýho nejlepšího svědomí a pokud možno i vědomí.

Na místě pro stánek nezáleží, třeba přímo u kostela...nakonec žízeň je taky věčná.

Správná strategie se plánuje u kulatého stolu, jako za dob krále Artuše.

Součástí slavnosti byla soutěž o nejlepší guláš, která spočívala v tom, že hlasující ochutná ze všech kotlíků, a pak je mu z toho množství špatně. Někteří soutěžící vsadili na ostrou formu, až je z toho samotný pálily oči a sliznice.

Soutěžící týmy měly i dresy. Jeden vařil a ostatní čuměli. V Čechám obecně běžný jev.

Kdo si až tak nevěřil, vařil raději na kanálu. Víko zase tolik neváží.

Vůně se linula celým náměstím a mnozí účastníci nedočkavě zírali do kotlů...s mírně otevřenými ústy...abych neurazil.

Ač byla soutěž transparentně vyhlášena, přesto někteří soutěžící zadání zjevně nepochopili.

O bezpečnost bylo v dnešní nejistý době dobře postaráno,

a to s mezinárodní účastí.

Přijela i obrněná jednotka rychlýho nasazení.

Když to neprůstřelní Amíci zjistili, uraženě odjeli.

V rámci družby mezi národy přijela i průzkumná jednotka bývalý spřátelený armády.

Během krátký doby bylo zřejmý, že se do pivní soutěže aktivně zapojila.

Zdravotní službu zajistila Československá lidová armáda.

Účastni se sjížděli ze všech stran a bylo lidsky přirozený,

že policie prohřešky proti vyhlášce tolerovala.

Ale v bdělosti nepolevila.

Samozřejmě přijely i noblesní krásky. Klasický případ, že věk neni rozhodující.

Neměl jsem problém před jejich elegancí kleknout.

Vymazlená ale může být taky eSpětka a to kouzelně.

Některý auta se mohly zdát řekněme...obyčejnější, ale třeba tohoto Moskala jsem už moc dlouho neviděl. Vedle...to je klasika. Embucho, Simka a uříznutý brouk a

kouřící Warťas k tomu.

A zlatý český ručičky navrch.

...Taky hezká sestava.

Ve srovnání jakoby v eleganci lehce vítězil bývalý automobilový průmysl imperialistů, ale jak se to vezme,

žigulík je zase decentní.

Zde je i v přesile vítěz samozřejmě jasný, jsme patrioti,

a zde zase platí...co je malý, to je hezký.

Nic netrvá věčně a tak nastal i čas odjezdu.

Bylo fuk, jaký dopravní prostředek kdo zvolil.

Jako poslední samozřejmě odjížděla sběrná jednotka a hasiči...jak jinak.

Partie pivních a gulášových slavností byla dobře rozehrána a zrovna tak skončila. Zvítězili všichni zúčastnění.

...ale měli jsme i jiný slavnosti, třeba MAŠINKOVÝ  nebo  MOTORKOVÝ   

SVITAVY moravský město v českým kraji.