Njn, obchod se soucitem kvete, a tenhle level je asi nejnižší (jestli se nepletu). 

Občas taky vyměknu, i když vím, jak to bude dál. Líbí se mi ty ohníčky v očích obdarovaného. Škoda, že onu chvilkovou radost stejně nakonec promrhá, obvykle právě tím, co ho do role bezdomovce dostalo 

Hmmm.... vlastně jim těmi příspěvky asi spíš škodíme

...

Vám samozřejmě karma 

To jsou věci tuze nepříjemné. Nechat doma soucit a tašku si přivázat k ruce řetězem. U nás před obchodem pravidelně žebrá mladý člověk. Asi mu koupím lopatu...

to jistě ocení.

Nadpis je poněkud zavádějící. Podvádět může i majitel velké novostavby, zaměstnaný v nějaké zlodějské firmě, který považuje za práci to podvádění. A úspěch v podvádění mu dělá fajn pocit.

No a pak se divíme důchodcům, že se nechají vydírat . Aby to bylo fér, taky jsem členem klubu napálených naivků, přestože škoda nebyla nikterak velká

Jízdenka domů je stále v kurzu. Já to však řeším, že se nabídnu, že mu tu jízdenku koupím. Pokud souhlasí, tak jen mezi řečí pronesu, že ji zaplatím kartou a tudíž při nevyužití se peníze vrátí mně na účet, protože je pokladna nesmí vrátit v hotovosti. Většinou žadatel ztratí zájem

to je přímo profesionální přístup.

to už je spíš morbidní.

Mohu dát k lepšímu skutečně rafinovaný způsob, jak jsem byl připraven o dvě stovky. Podvodník se mi na ulici představil jako syn sousedky X.Y. s tím, že maminka zemřela, abych mu půjčil 200 Kč na vyřizování formalit, což jsem samozřejmě neodmítnul, přičemž jsem mu zároveň kondoloval. Odpoledne manželka v obchodě prohodila: "Víte, že zemřela paní X.Y.?" "No to jsou věci", opáčila prodavačka, "vždyť tu byla ještě před chvílí nakupovat".

To se u nás na malé vesnici nemůže stát. Tady známe nejen sousedy důchodce, ale i jejich potoky, kteří se odstěhovali do města.