Titulek možná na první pohled zarážejicí. Chci snad pobožným lidem upřít jejich vyznání? Kdeže o to vůbec nejde. Celá má úvaha staví na jednoduché základní myšlence: Svobodný a demokratický stát musí být sekulární. Musí tady být pro všechny stejně a všem měřit stejným metrem. ..
K napsání tohoto článku mě nabudila kauza svou studentek pražské zdravotnické školy kterým údajně zakázáno nosit na hlavě muslimský šátek. I když to je velmi nepřesná formulace. On těm dívkám totiž nikdo SPECIFICKY nezakázal nošení šátku. To pouze školní řád zakazuje všechny pokrývky hlavy. Svým nástupen na školu vyjádřily souhlas s jejím řádem a najednou se snaží domáhat nějakých speciálních vyjímek. A na základě čeho? Ano, náboženství. Jejich vyznání z nich očividně podle jejich názoru dělá jakési nadlidi a dovoluje jim spoustu věcí co je obyčejným smrtelníkům zapovězeno.
Přiznám se, mám názor poněkud odlišný. V zákoně jakékoli svobodné, demokratické země by o náboženství, vyznání a církvi nemělo být ani slovo. Už explicitní vypsání svobody vyznání v Listině lidských práv a svobod je podle mne velká chyba. Tato svoboda je zcela přirozeně obsažena ve svobodě smýšlení a projevu. Stejně tak zákon o církvích je vlastně absolutní zbytečnost. Proč by lidé co sdílí imagirnárního kamaráda měli mít možnost vytvářet speciální spolky s různými výhodami oproti sekulárním organizacím? Právní forma např. občanského sdružení by podle mne byla naprosto dostačující.
Tím že svobodu vyznání vyčleňujeme jako něco extra zbytečně tyto excesy umožňujeme. Z pobožných lidí se pak stává jakásí nadtřída lidí kterým jsou dovoléné věci jinak v civilizované společnosti naprosto nepřijatelné. Najednou mohou porážet zvířata jinak zakázaným brutálním a nehumánním způsobem. Dokonce je jím dovoleno chtít po lékařích odstřihnout novorozeným chlapcům kus penisu bez jakéhokoli lékařského důvodu, prostě jen tak. Zkuste říct po narození dítěte že mu chcete nechat odřiznou ušní lalůček nebo levou bradavku, nejspíš na vás pošlou sociálku. Ale když se stejný zločin schová za kouzelnou formluku "svoboda vyznání" je to najednou v pořádku?!.
A to není vše. V mnoha západních zemích dochází k uplatňování "blashfemy laws" kdy je kritika náboženství považovaná za šíření nenávisti a jako taková ilegální. Můžu kritizovat sekulární ideologii, politický směr, filozofickou ideu ale jak se někomu otřu o náboženství tak je najednou zle. Nevím jak vám ale mě toto příjde v přímém rozporu se svobodou projevu na které naše vyspělá západní civilizace stojí. Svobodná výměna názoru a myšlenek je jejím pilířem a neměli bychom se ji tak snadno vzdávat. Ale možná bych se neměl čemu divit, není to tak dávno co jsem někde četl průzkum podle kterého se přes 40% amerických muslimů domnívá že ústavou zaručená svoboda slova se netýká kritiky islámu.
Nastal čas aby se z náboženství přestalo dělat něco extra. Aby jeho vyznavači měli stejná práva jako my ostatní (a nikoli větší) a abychom my měli ke všemu náboženskému stejné právo kritiky a skeptické analýzy jako ke všemu ostatnímu.
Děkuji za přečtení.
PS: A propos. Tento rovný přístup by elegatně vyřešil celý ten problém s islámských šátkem. Islám jako takový by prostě byl postaven mimo zákon jakožto ideologie směřující k popření lidských práv a svobod (kterou rozhodně je) a bylo by.
