Co mě štve volume 1

Nedávno jsem si uvědomil kolik maličkostí dokáže být neuvěřitelně protivných, když na to příjde. Rozhodl jsem se je sumarizovat a o každé krátce napsat. Toto je první část. Klidně napište do diskuze vaše zkušenosti a postřehy z každodenního života. Abych se vyhl nařčení z negativismu hodlám napsat članek o tom co mě naopak těší.

Potíž č. 1: platby hotovostí

V této zemi je kultura bezhotovostních plateb prakticky na bodu mrazu. Spousta obchodníků si terminál na platební karty radši ani nepořizuje, protože poplatek za platbu je zde oproti zbytku Evropy naprosto absurdní. Nesmyslně vysoké bankovní poplatky jsou v česku vůbec tradicí. Kdybych si chtěl vybrat peníze u bankomatu jiné banky, tak platím cca 50CZK navíc. Zajímavé je, že za desítky výběrů z různých ATM především v Německu a Británii se mi nestrhla z účtu ani koruna.

Výsledkem je, že kartou u nás člověk nemůže zaplatit ani v kavárně a když občas vytáhnete kartu v obchodě, tak prodavačka si jí prohlídne jako nějaké zjevení ze záhrobí a běží se poradit se zkušenější kolegyní. Tato situace je tristní zvláště potom, co byla podstatná část papírových padesátikorun v oběhu nahrazena kovovými. Když si potom člověk potřebuje vyřídit nějaké pochůzky, tak na konci už je problém zvednout levou nohu ze země (nebo pravou, podle toho kam si dáváte peněženku)

 

Potíž č. 2: nestandardní podivné kabely

Každý mobil, hudební přehrávač a spoustu bůchvíčehoještě je dnes možné a často nezbytné připojit k PC. Zvláště menší výrobci bývají rozumní a zařízení jde připojit přes miniUSB nebo jiné standardizované rozhrání (eSATA, Firewire atd....). Občas se ale výrobce ze záhadných důvodů rozhodne použít vlastní kabel. Jde o jednu z největších pitomostí, jaká v oboru spotřební elektroniky existuje. Nejen že když o takový kabel přijdete, musíte si koupit za hrozivé peníze nový kabel, místo aby jste si prostě vzali jiný mini USB, kterých má každý doma několik. Otravné to i je, pokud jste někde mimo domov a potřebujete například takový zune, ipod nebo libovolný mobil připojit k PC. Výrobci často argumentují, že slot pro tento kabel zabere méně místa na zařízení anebo že je rychlejší. Obojí je naprostá pitomost. Většina těchto kabelů má konec stejný nebo několikrát větší než miniUSB. Argument s rychlostí jíž dělá z uživatele bez pardonu debila. Už jenom protože 99,9% oněch kabelů je jenom prachsprosté USB 2.0 s jiným koncem. Nemluvě o tom, že mobil nebo hudební přehrávač co by zapisoval data rychleji než 5MBps je vzácností (přes USB je možno protlačit až 30MBps).

 

Potíž č. 3:Chování v MHD

V MHD jsou problematické především dvě skupiny obyvatel. První jsou teenageři, kteří si myslí, že je jejich věk činí pány světa a dává jim právo téměř na cokoli. Nemam nic proti tomu, když se člověk v poloprázdném autobuse trochu rozvalí a dá si kvůli pohodlí tašku vedle sebe. Dělat toto v nacpaném autobuse je ale čistým hulvátstvím. O jejich neochotě pouštět potřebné lidi sednout dokonce i potom, co je o to požádají bylo už toho napsáno spousta. Jednou jsem byl svědkem, toho jak asi třináctiletý fracek poslal ženu v pokročilém stádiu těhotenství s tímto požadavkem do pr***e. V tomto případě jsem se neudržel, přiklonil jsem se k němu a řekl mu že to půjde buď po dobrém anebo po zlém, kdy se uráčil s otráveným výrazem jednu ze sedaček co zabíral uvolnit.

Vrcholem je když si nějaký jedinec rozhodne pustit si nějakou tu jakobyhudbu z prdícího repráčku zabudovaného v mobilu, to už bych vraždil.

Druhou problematickou skupinou jsou důchodci a starší občané, kteří si myslí, že je jejich věk činí pány světa a dává jim právo téměř na cokoli. Ti na druhou stranu trpí iluzí, že si jich nutně někdo kdo má v uších sluchátka a učí se biologii musí všimnout a hned vstávat už když se přiblíží na 4 metry.

Jejich oblíbenou kratochvílí je také cestování v naprosto nesmyslné časy, nevidím jediný důvod k tomu aby někdo kdo se může pořádně vyspat místo toho vstával takto brzy a nacpal se do toho nejobsazenějšího autobusu, kterým lidé jezdí do práce a do školy.  Jejich specialitou je také nastupování do autobusu spojujícího body A,B,C a D. Ačkoli nastupují na bodu B a chtějí do bodu C. Daný autobus je totiž jedním z mála bodu spojující body A a D s okolním světem, zatímco poloprázdné autobusy spojující body B a C jezdí každých 5 minut. Tito se potom v narvaném autobuse chovají jako kdyby tam cestující z bodů A a D (ideálně až na opačný konec trasy) vlastně neměli co dělat, ačkoli téměř prázdná linka vyhovující jejich potřebám přijíždí na zastávku asi jenom o 3 minuty později. Ve světle toho, že autobus se o polovinu vyprázdní na zastávce u Lidlu jenom podtrhuje smutný fakt.

 EDIT:Když po sobě některé z těchto starších článku čtu, mám rozporuplné pocity. Ačkoli si stojím za většinou zde vyjádřených názorů, s odstupem času poněkud lituju přímého, až arogatního způsobu jakým jsou zde vyjádřeny. Přičítám to mladické zbrklosti světem nepochopeného intelektuála :-D.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Ondřej Šindler | sobota 1.11.2008 9:19 | karma článku: 14,33 | přečteno: 870x