Počítání oveček, beránků, ovčínů a bačů 2011.

Někdy v pelechu nastartuju pilu hned napoprvé, jindy musím udělat sto obratů doleva, sto doprava, a když už myslím, že spím, najednou zjistím, že nespím. V tom případě jsou na pořadu noci ovečky.

Tak, schválně - do kolika napočítám? Těsně před tím, než usnu, musím si to zapsat! Ale dosud nikdy se mi to nepovedlo. Ono taky počítání oveček v podání spánku chtivého daňového poplatníka, to je NĚJAKÁ šichta!

1 ovečka, 2 ovečky, …, 37, 38 … jo, ještě než usnu – pozor, zajít zítra do banky! No dobře. 38, 39, …, 42 … jestli ještě jednou pošlou zálohu na elektriku jinam, tak ja chcu ředitela. 46, 47, …, 64, … kdo tam vlastně dělá ředitela? 65, 66, 67 … jo tamten mameluk. 65, 66, 67. Tam vždycky sedí mameluk. 68, 69, 70.

Ach jo. 71, 72, 73, …, 115…. Do kolika oveček jsem vlastně někdy už napočítal? 25487. 38754. Ne, to je blbost, tak dlouho nevydržím. Kolik je světový rekord? Co kdyby Český statistický úřad zorganizoval Sčítání ovcí, beranů, ovčínů a bačů 2011? Je to lepší než tupě počítat furt jen lidi a baráky.

Kolik to bylo? … Aha. 115, 116, 117, 118, 119 … 120 ovčáků – teda, oveček, 121 oveček … kurňa, jsou ještě vůbec ovce? Kdo tady okolo má ovce? Jo, vlastně jo, Petr! Říkal, jak mu tam nějakej blb s pásmem přišel měřit ohradu, jestli prej netrápí zvířata. To je ale divnej džob, pochodovat mezi ovcemi s kalibrovaným měřidlem...

Kde jsem skončil? … No to je jedno. 100, 101, 102, …, 157… mají ovce ještě taky na Slovensku? Co ten bača tam u… u … jak se to jmenovalo…no, … to je jedno. Jó, Slovensko. Jak že to bylo s tou Vysokou školou bačovskou? Hlavné predmety: vyháňanie, zaháňanie, ruština.

Tak znova a pořádně: 100, 101 … ne, to už bylo. 200, 201, 202, …, 262, 263. Proboha, kterej vůl to tam venku řve? Vždyť dávky mají až příští týden. Nebo už je mají furt? A na tohohle řvoucího vola já platím daně. Jo – pozor: to kolejné na holku není 3300, ale 3700, nebo tak nějak. Podívej se na to ještě zejtra. Hergot - dost, spíme.

Kde jsem to přestal? 200? Ne, víc. Nějak 250. Už jsem jak Felix Holzman: „A hlavně si nepamatuju tři věci: jména, čísla, … čísla teda, … no a to třetí už jsem zapomněl.“

A no to je jedno. Teď už opravdu pořádně. 1, 2, 3, 4, 5, …, 78, 79 … už je pod peřinou teplíčko. A ani netopím. Tovyžejo, Teplárenská, prdlajs dostaneš. Já ti dám gigajoule! Nebo megajoule? Energie jednoho joule je, když …

Tak dost! Kde jsem to přestal? Někde u sta. 101, 102, 103, 104, …, 118, ...ůůůůů§§§§§§§§§§§§          f iofoimvuzhvuzhvuzhvuzhvuzhvuzhvuzhvuzhvuzhvuzhvuzhvuzhvuzhvuzhvuzh

Sorry, upadla mi hlava na klávesnici.