Omlouvám se Českým dráhám za to, že je Arnouš dobytek.

Omlouvám se panu vlakvedoucímu Českých drah za to, že při kontrole jízdních dokladů v expresu „Praha“ dne 18. srpna t. r. mu náš andulák Arnošt tykal a používal nevhodných výrazů.

Zaměstnanec ČD: „Dobrý den, předložte prosím jízdenky ke kontrole.“

Arnošt: „Vopeřenče! Seš blbej, jó?“

Zaměstnanec ČD (po chvíli): „Hele – on mluví. Jak se jmenuješ, co?“

Arnošt: „Prrrrase!“

Já: „Jmenuje se Arnouš.“

Zaměstnanec ČD (chtěl něco říci).

Arnouš: „Dobytku! Pocem!“ Seš blbej, jó? Né, ty seš inteligent, viď?“

Zaměstnanec ČD: „Arnouši! Arnouši!“

Arnouš: „Arnouši! Prrrase! Seš blbej, jó? Ty vopeřenče!“ (ručkuje na bidle těsně u kraje klece, vědom si pozornosti publika). „Fuj! Nesmíš!“

Zároveň také děkuji Českým drahám za velkorysost, s níž na tarifní vzdálenost 422 km přepravily bezplatně našeho ptáka, a to navzdory jeho chování, které mohlo být v rozporu se Smluvními přepravními podmínkami pro veřejnou drážní osobní dopravu (SPPO) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007, o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě, § 36, písm. a) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění, dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen PŘ) a dle určených podmínek stanovených platným cenovým výměrem Ministerstva financí ČR.

Na svou omluvu uvádím, že Arnouš i já jsme samci, a tudíž jsem Arnouše musel vycvičiti ve znalosti slov, mezi samci běžně užívaných. Jinak bychom si my chlapi nerozuměli. Zdravím, ZdŠ.