Manželka za noc přibrala 30 kg – ale vinen jsem samozřejmě já

Ve váze to jako vždy zasténalo, jako vždy oznámila, že 110 kg, já z váhy jako vždy kajícně sestoupil, ale místo toho, aby se ručička jako vždy poslušně vrátila na nulu, v proradném bazmeku to nějak cvaklo a stupnice coby corpus delicti výmluvně a na věčné časy zůstala na té stodesítce.    

Pche, my technici, když už neumíme zhubnout, tak opravit váhu, kor když je mechanická – toť přeci hračka! Stačí jen vyměnit prasklou pružinku, co stahuje stupnici zpátky na nulu – a je to. A skutečně, nová pružina zaúřadovala a ručička se poslušně vracela na nulu. Holt – jedenáct let studia technických věd – to se jen tak neztratí, ubezpečil jsem se a chutě se odebral na kutě.

Nad ránem mne neprobudil zpěv sídlištního ptactva, nýbrž zvuky, připomínající ranní ulici v Pamploně, když do ní vypustí poděšené bejky. Jeden z rozlícených tvorů vpadl až k nám do ložnice a bez varování se na mne vrhl: „cos udělal s váhou, bídáku?!“  

„Já? Nic!“ hrdinně jsem se vzepřel zákeřnému osudu. „Jenom jsem realizoval pravidelnou údržbu pákového mechanismu a provedl jsem optimalizaci zpětného odtahového ústrojí otáčivé stupnice.“   

Nejčastější uživatelka osobní váhy, nemajíc technického vzdělání, pokračovala v cílené palbě: „já ti ukážu otáčivou stupnici! Vážím o třicet kilo víc než včera!“

„Vidíš! Na noc se jíst nemá!“ odvětil jsem nápaditě, spěšně sbíraje věci do práce, abych pokud možno co nejdříve opustil náhle nebezpečný prostor domova.

Nejčastější uživatelka sice v matematice nikdy moc nezářila, nicméně, ještě v okamžiku, když jsem nazouval poslední botu, došlo jí, že mezi dvěma obdélníčky polystyrénového keksu a třicetikilogramovým závažím přece jen asi bude jistý hmotnostní rozdíl. „A jak mám teď vědět, kolik vážím?“

„No stejně jako předtím – akorát si třicet kilo odečti!“ poradil jsem jí, statečně zavíraje dveře výtahu na chodbě. Co přesně to bylo potom za zvuk z našeho bytu, těžko soudit. Asi to odečítání nebude tak jednoduché, jak si my, technikové, představujeme.

Nu což, tak holt mám o třicet kilo těžší drahou polovičku. Ale zavinil jsem to pochopitelně já. Jako vždycky. Zdravím, ZdŠ