Ministru financí Andreji Babišovi se jako podnikateli nelze vůbec divit (1. díl)

Když například zdravotnictví, které u nás zaměstnává přes 250 tisíc lidí a ročně hospodaří s částkou kolem 300 miliard korun, označil pro stále nedokonale čitelný systém jeho financování za černou díru na peníze...

Je docela zajímavé, že když pro všechny občany tohoto státu na celou nemocenskou a důchodovou agendu existuje jen jedna státní "Česká správa sociálního zabezpečení" s několika menšími pobočkami městskými, tak proč na straně druhé zde musíme na výběr peněz pro pojištění zdravotní a jejich přerozdělování do zdravotnických zařízení mít (snad kvůli větší a zdravé konkurenci), sedm nestátních zdravotních pojišťoven?

Zdravotní pojišťovny hospodaří s penězi z několika zdrojů. Od osob výdělečně činných inkasují zákonné pojistné (například od OSVČ ve výši 13,5 procenta z vyměřovacího základu, od zaměstnanců 4,5 procenta a od jejich zaměstnavatelů 9 procent). Osoby v současné době výdělečně nečinné a vedené v evidenci Úřadů práce, zdravotní pojištění platit nemusí, protože pojištění za ně jako za "státní pojištěnce" platí stát. K těm patří starobní důchodci, kteří z této skupiny pojištěnců jako jediní během pracovního procesu v minulosti zdravotní pojištění již platili. Stát dále platí pojištění třeba za osoby ve výkonu trestu, za osoby v invalidním důchodu, za děti školou povinné a studující mládež, za osoby v evidenci Úřadů práce momentálně nezaměstnané a také za osoby dosud nikdy nepracující a další. Bližší viz  http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zakonne-zdravotni-pojisteni-3568.html

Dosavadní výše pojistného za 6 milionů státních pojištěnců činí od státu 845 Kč měsíčně. Jeho zvýšení pomocí valorizace navrhované počátkem roku 2016 ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD) na 904 Kč, by státní rozpočet přišlo na dalších 4,3 mld. korun a ministr financí variantou nalití dalších státních peněz do zdravotnictví příliš nadšen není. I když je počet lidí bez práce v evidenci Úřadů práce nyní poměrně nízký (jen něco přes 366 tisíc) - pod číslo menší než asi 250 tisíc osob, což je zhruba stejný počet, jaký pracuje ve zdravotnictví, pravděpodobně nikdy neklesne! Celkové množství plátců zdravotního pojištění je dosud stále nízké a naše zdravotnictví je trvale "podfinancované".

Jedním z mnoha řešení, jak na účty zdravotních pojišťoven poslat více peněz, je dostat do práce více lidí. Jenže způsob, kdy si nezaměstnaní musí (i přes existenci Úřadů práce, které žádnou práci nikomu nedávají a ani nezprostředkují!) najít práci sami, je právě v ČR v případě trvale nepracujících občanů s nízkou kvalifikací a nulovou praxí velmi iluzorní. Protože naštěstí většina občanů v produktivním věku u nás odpovědně pracuje, díky lhostejnosti všech vlád minulých (a také rok před koncem vlády současné!) občané skupiny menší dodnes nepracují, neboť pracovat vůbec nemusí. Díky záchrannému solidárnímu systému "bohatých s chudými" si přibližně 250 tisíc občanů nikdy nepracujících a přitom práceschopných během 26 let u nás zvyklo na provokativně pohodlný život a vůbec o nic se nemusí starat! Bližší údaje o výdajích na české zdravotnictví od roku 2003 viz  http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/ekonomika-financni-analyzy/vydaje-na-zdravotnictvi

Nabízí se ale řešení ještě další a docela jednoduché. Podobně, jako stát hradí "náhradní doby pojištění" nezaměstnaným v evidenci Úřadů práce pro jejich důchodové pojištění maximálně 3 roky, totožný princip by mohl po změně zákonů začít platit také v případě pojištění zdravotního. Zjednodušeně řečeno, kdo by byl nezaměstnaný dobu delší než 3 roky, solidarita státu by náhle velmi natvrdo skončila a každému práceschopnému občanovi by předem určená zdravotní pojišťovna z celkové výše jeho sociálních dávek pobíraných v době nezaměstnanosti, vyinkasovala prostřednictvím Úřadů práce každý měsíc částku ve výši 13,5 procenta. Při teoretickém počtu 300 tisíc osob bez práce pobírajících sociální dávky ve výši 10 tisíc korun pro osoby nad 18 let, by se každý měsíc jednalo o 405 milionů korun a za jeden rok o částku přes 4,8 miliardy. Bližší údaje o důchodovém pojištění pro nezaměstnané viz  http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/nahradni-doba-pojisteni.htm