Kdo nyní v Česku tvoří téměř stálou skupinu nezaměstnaných

není těžké zjistit. Vedle statisíců občanů, kteří se po roce 1989 rozhodli nepracovat a bez pozdějšího nároku na starobní důchod pobírají sociální dávky, tam patří také méně kvalifikované a málo výkonné osoby nad 50 let...

Uchazeči o zaměstnání, kteří mají zájem pracovat ve výrobě, musí počítat s tím, že pokud si nenajdou práci v menších firmách, jsou s ohledem na požadované výkony pro řadu velkých zaměstnavatelů v montovnách ve 12-hodinových směnách ve svém věku nad 50 let již opotřebovaní a takřka nepoužitelní. Jsou pomalí, špatně vidí a slyší, třesou se jim ruce, dvakrát týdně musí s více neduhy navštívit různé lékaře, a diabetici se navíc musí každé dvě hodiny najíst a napít. Pro cévní potíže nevydrží při práci dlouho stát a nutně si musí sednout. Mnoho z nich neovládá žádný světový jazyk a jsou počítačově negramotní. V září 2018 bylo v ČR nezaměstnaných 224.331 (a volných pracovních míst bylo přes 316 tisíc). Z celkového počtu uchazečů o práci činí počet zájemců nad 50 let vždy asi jednu třetinu /nyní zhruba 74.777/ a o tyto starší síly s omezenými pracovními možnostmi má zájem pouze minimum zaměstnavatelů. O různých nebezpečích, která na zájemce o práci často číhají, se píše ve zdrojovém článku "Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Podvodná práce na český způsob" viz https://finance.idnes.cz/agentura-prace-zprostredkovani-nabidka-zamestnavatel-zamestnanec-podvody-1b0-/viteze.aspx?c=A181030_181352_viteze_mrs

Do oficiálního počtu nezaměstnaných se v ČR počítají jen osoby v evidenci Úřadů práce a z odhadovaného počtu 60 tisíc bezdomovců jich tam patří malý zlomek. Se změnou ústavy byla po listopadu 1989 povinnost pracovat zrušena a kdo nyní nepracuje, trestného činu se nedopouští. K velké škodě státní pokladny a k nemalé radosti nezaměstnaných je notně zastaralý systém sociálních dávek i nadále velmi nedokonalý a děravý a je celkem snadné jej oklamat. Tohoto nedostatku bohatě využívají nejen nemajetní, sociálně potřební nepracující občané nepřizpůsobivé romské minority, ale bez pozdějšího nároku na starobní důchod zcela samozřejmě také všichni profesionální povaleči majoritní společnosti.

Mají-li na tak odborné úrovni svoje zástupce, kteří by jim měli při začleňování pomáhat, vůbec nikdo se nemůže divit, že ze situace, ve které se dosud nacházejí, se nemohou vyhrabat! O skutečnosti, proč někteří Romové v Česku neumí číst, psát a počítat, jak by Romové rádi pracovali, ale jak jim stát po převratu z nepochopitelných důvodů nechce dávat práci a nebo, že práci nedostanou jenom proto, že jsou Romové a nebo proč Romy o práci připravili zahraniční dělníci z Východního bloku a jak má vláda udělat zákon, aby cizinci měli zákaz u nás pracovat...! A nebo, jak se jim nelíbí nedostatek pomocných prací (přičemž doporučení majority, aby se k životnímu úspěchu vydali svou vlastní cestou vzdělání a kvalifikované práce, slyší velmi neradi). A také o tom, jak mají Romové nerovný přístup k bydlení (žádné obecní sociální byty se zdarma nepřidělují) a také proč se 28. rok nacházejí v tak neutěšené situaci (pro nedostatek peněz si musí brát těžko splatitelné půjčky) a jak zaměstnavatelé mají nehorázné pracovní požadavky a nebo, že vlastně nepracují pouze jen romské osoby přestárlé, ale že jinak většina ostatních Romů určitě asi někde dávno a velmi těžce pracuje a ty, co nikde běžně v práci ve dne není vidět, tak proto, že pracují raději v noci - tak zajímavě a poutavě a ještě o dalších záležitostech romské komunity - hovoří 5 zástupců různých romských organizací, stran a společenství v pořadu TV Barrandov "Jaromír Soukup Live" vysílaného 31. 10. 2018. Celý záznam nadmíru zajímavého a velmi poučného pořadu v trvání cca 65 minut (v němž jeden z hostů vyzývá vládu, starosty a primátory, aby Romům dali pracovní příležitost) je na https://www.barrandov.tv/video/138939-jaromir-soukup-live-31-10-2018

Stejně, jako se dnes úplně běžně nechodí nakupovat do cukrárny uhlí a nábytek do zeleniny, nechodí se od roku 2001 ani přes jejich název na Úřady práce žádat o práci, protože každý zájemce o práci je povinen si práci najít sám. Systému, kdy se práce nedává, ale "o práci se na základě svých vlastních profesních znalostí a praxe přímo u zaměstnavatelů musí žádat" nezačlenění nevzdělaní Romové (i přes činnost stovek státem placených začleňovacích organizací stále nerozumí) a přizpůsobit se mu nedokážou a chápou jej jako diskriminaci - a hlavní příčinu všech svých životních problémů velmi nešťastně dodnes nehledají u sebe, ale v nepřátelském postoji většinové společnosti...! Podle zprávy exministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera /ČSSD/ z roku 2015 se asi polovina z 250 tisíc Romů žijících v ČR (i když je v běžných profesích nikde vidět není) již úspěšně začlenila - a nyní je potřeba zaměstnat ještě polovinu druhou. Nikdy nepracující Romové, poklidně se stravující a bydlící ze sociálních dávek z daní pracujících gádžů, mají v Česku od Sametové revoluce stále velmi nechvalnou pověst - kterou si ovšem svým neodpovědným přístupem k životu (například nedokončením povinné základní školy) způsobili sami. A pokud vysokoškolsky vzdělaným Romům s vyšší životní úrovní neutěšená situace jejich stále chudých spoluobčanů stejného etnika opravdu vadí, měli by se snažit je v zájmu zlepšení jejich pozice ve vztahu k majoritě co nejrychleji přimět k nápravě.

Protože se málo funkční Úřady práce zabývají hlavně statistikou, rekvalifikacemi a agendou nepojistných sociálních dávek a evidovaným uchazečům zprostředkovat práci neumí a dokonce neumí dodat vhodné pracovní síly ani firmám - o zaměstnanost v Česku se stará také Hospodářská komora ČR, která se spolu s vládou podílí na náboru pracovních sil v zahraničí (v roce 2019 bude firmám v Česku chybět 500 tisíc zaměstnanců). Bližší informace jsou ve zdrojovém článku "Českým firmám chybějí zaměstnanci, hledají je za hranicemi" viz https://finance.idnes.cz/zamestnani-zahranicni-pracovnici-mzda-dyi-/podnikani.aspx?c=A181018_433489_podnikani_sov

Ačkoliv na Islandu pracuje ve věku 55 až 64 let přes 80 procent obyvatel, ČR patří v této kategorii na žebříčku 34 zemí se svými 62 procenty zaměstnanosti až na 20. místo. Další údaje k tématu (včetně srovnání s několika zeměmi světa) jsou ve zdrojovém článku "Najít práci pro šedesátníka je stále problém. I když pomáhá ekonomice" viz https://finance.idnes.cz/prace-zamestnani-age-management-uplatneni-starsich-osob-na-trhu-pace-1kb-/podnikani.aspx?c=A180919_115000_podnikani_kho

Zatímco nepracující občané romské menšiny se o svůj pozdější nárok na starobní důchod vůbec nestarají, protože podle od roku 1991 platného, přímo až pohádkově laskavého státního sociálního systému budou doživotně dostávat bezpracné dávky, v mnohem větším stresu žijí v ČR občané majority ve věku nad 50 let, kteří mají z minulosti odpracováno /včetně placení důchodového pojištění/ již více než 30 roků a nyní jim před odchodem do starobního důchodu zbývá odpracovat pouhých pár let. Pokud by se jim tuto podmínku splnit nepodařilo, žádný nárok na vyplácení starobních důchodů by jim nevznikl - a stát by ušetřil obrovské peníze! A proto (na rozdíl od bezstarostných, neperspektivních a pologramotných občanů minority) musí momentálně nezaměstnaní "přespadesátníci" majority se svým odpovědným přístupem k životu dodatečně absolvovat celou řadu dalších různých vzdělávacích kurzů a velmi doufat, že je ještě na pár let někam do práce vezmou.

Foto u perexu: autor