Můj život s vlčí smečkou

Můj život s vlčí smečkou je podtitul knihy VLČÍ STOPY české autorky žijící v zahraničí, Tanji Askani. Tato původem ostravská zootechnička žije v Německu, kde v prostředí Wildparku pečuje o skupinu vlků. Pozoruje a sžívá se s vlky

Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti, říká jedno přísloví. A autorka knihy to potvrzuje. Když chce, aby ji vlci respektovali, musí se přizpůsobit jejich pravidlům. Na mladou vlčici, která Tanju vnímá jako sestru, musí žena vycenit tesáky, aby ji vlčice mohla vnímat jako sobě rovnou. Přátelství mezi Tanjou a vlky je pevné a zvířata svou ošetřovatelku radostně vítají, podobně jako psi při návratu páníčka. Že tu nejde jen o potravu, potvrzuje fakt, že se zřízencem, který vlky krmí, ale netráví s nimi volný čas mimo výběh, se šelmy nepřátelí.
Tanja láskyplně popisuje své soužití s vlky, od první vychované vlčice Flocke, po celou vlčí smečku. Sbírá mnoho postřehů, které čtenářovi přibližuje jednoduchým jazykem, na konkrétních příkladech. Vzpomíná si na jednotlivé situace, které jsou často velmi vtipné nebo naopak dojemné. Třeba jko když Tanju napadne, že vyzkouší, jak se budou její vlčí přátelé chovat, když k nim do výběhu vstoupí v převlečení za vlka.
Napětí cítím až v morku kostí, ale touha po poznání je silnější. S vlčím kožichem přes záda vejdu po kolenou do výběhu. Všichni tři se skokem řítí ke mně. Zatajím dech a hlavou mi bleskne: "Tak teď už jsem za hranou." Ve zlomku vteřiny jsou u mě, ale místo očekávaného útoku následuje bouřlivé vlčí vítání, šťouchají do mě čumáky, olizují můj obličej pod vlší maskou, vrtí oháňkami a poskakují neskrývanou radostí. Gesta nadšeného přátelství, a dokonce podřízenosti neberou konce - jako by mi chtěli říci: "Konečně vypadáš k světu - jako jedna z nás."
Z každého Tanjina slova plyne láska a respekt. Její příběh je plný emocí a zajímavých postřehů, které může zaznamenat jen člověk absolutně ponořený do problému. Jen odborník, který dělá svou práci na 120 procent, který ji vnímá jako poslání.
Kromě Tanjina zajímavého příběhu najdete v knize také mnoho nádherných fotografií. Už jen díky nim byste se do vlků zamilovali. Jsou prostě nádherní! Díky autorčině pozorování jim také trochu nahlédnete do hlavy. Jak jsou svobodomyslní, jedineční a roztomile hraví, ale také milující a ke své rodině zodpovědní. Rozhodně by měli vzbuzovat spíš obdiv než strach. Autorka se i nad tímto problémem zamýšlí. Co v nás způsobuje nenávist k vlkům. Proč vlci téměř vyhynuli. A je to trochu smutné a zároveň velmi inspirativní přemýšlení.
Musím říct, že Vlčí stopy zanechaly stopy v mém srdci... 

Tanja Askani, Vlčí stopy - Můj život s vlčí smečkou
Vydalo nakladatelství Mladá fronta v r. 2019

Recenze vyšla též na: http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=16656